Čtvrtek

18. dubna 2024

Nyní

Zítra

Svátek má

Chceme, aby se lidé vraceli do Krkonoš i po závodě

17. 7. 2023

Chceme, aby se lidé vraceli do Krkonoš i po závodě 72 snímků
Uplynulo deset let, kdy v Trutnově poprvé odstartoval závod s názvem Krakonošův cyklomaraton. Letošní jubilejní ročník, který se jel přesně před měsícem, přilákal na start šest set padesát závodníků. „Asi to nejdůležitější pro nás je, že se lidé cítí na trati bezpečně,“ pronesl v bilancujícím rozhovoru ředitel závodu Jan Slavíček.

Honzo, jaké bude tvé hodnocení jubilejního desátého ročníku?
Moje hodnocení se asi nebude lišit od těch předchozích. Myslím si, že to byl velmi povedený závod, ohlasy účastníků jsou kladné. Jsem rád, že nedošlo k žádnému vážnému zranění, takže já jsem spokojený. Startovalo přes šest set padesát dospělých účastníků, přibližně devadesát dětí. Akce určitě splnila svůj účel. Chceme dělat závody takové, aby k nám přijeli závodníci pro radost z pohybu a viděli prostě Krkonoše ze sedla svého kola, což se opět povedlo. Za mě velká spokojenost.

Byl jsi vůbec s něčím nespokojený?
Myslím si, že snad ani ne. Pro mě to byl ročník, který proběhl bez jakýchkoliv komplikací. I ředitel tratě Ivan Vetterle říkal, že to letos bylo opravdu hodně v pohodě. Náš organizační tým se dá říct, že je stabilizovaný, všichni vědí, co mají dělat. Myslím si, že všechno letos klaplo velmi dobře a proběhlo tak, jak jsme si představovali. Není žádný důvod proč být nespokojený.

Je to dané tím, že už závod děláte deset let a máte to zaběhlé?
Určitě je to lidmi, kteří se o Krakonošův cyklomaraton starají. Všechno je o lidech. Myslím si, že ten mančaft je zkušený a děláme to tak, že to nebereme jako rutinu. Snažíme se o tom přemýšlet a zajistit ty věci dopředu. Ale není to jen o tom, že to děláme podesáté. V tomto organizačním týmu jsme těch akcí dělali už víc, třeba horská kola v Peci a Žacléři. Zkušeností máme hodně a díky nim je člověk klidnější a věří tomu, že to dopadne. I když se samozřejmě objeví problémy a člověk je musí řešit operativně. Pro závod děláme všechno, co je v našich silách.

Kolik pořadatelů a dalších lidí zainteresovaných do závodu se podílí na organizaci?
V nejužším štábu je nás šest lidí. Co se týká těch pořadatelů, kteří jsou tam v den závodu, tak to je minimálně dvě stě lidí, kteří se starají o závod. Pořadatelé po trati, policisté, zdravotníci...

Co je při pořádání závodu nejdůležitější?
Asi být ten správný blázen, který to chce udělat. Když člověk vezme, kolik to stojí úsilí a co všechno se může stát, myslím si, že žádný normální člověk by do toho nešel. Opravdu to musejí být blázni, kteří tím žijí a chtějí takovouto akci uspořádat. Co je opravdu velký bonus při zabezpečení našeho závodu, je spolupráce s policií. Ta dává závodu profesionální zajištění trati, což je ten absolutní základ. Pokud je trať dobře zabezpečená, v pořádku, lidé se na ní cítí bezpečně, tak to je pro nás asi úplně to nejdůležitější.

Jubilejní Krakonošův cyklomaraton vyhrál na cílové pásce Petr Fiala 

Vítězem jubilejního 10. ročníku Krakonošova cyklomaratonu se stal Petr Fiala z Xello cycling teamu. Sobotní závod se startem a cílem v Trutnově přinesl na hlavní trati 136 kilometrů rozuzlení až v závěrečném spurtu. O Fialově triumfu před žacléřským jezdcem Šimonem Vaníčkem nakonec musel rozhodnout až fotofiniš. V těsném závěsu dojeli třetí Petr Vakoč a Michal Kollert.

Více čtěte ZDE.

Když probíhá závod, objevují se i negativní názory na uzavírky, které s cyklistickými závody souvisejí. Co bys vzkázal těm, kteří si na to stěžují?
Vzkázal bych jim, aby si udělali čas, přišli s dětmi k trati a zafandili účastníkům, protože je to akce, která je pěkná i na pohled. A aby se dívali na ten život trošku s nadhledem, přibrzdili si a brali to jako zábavu, která je nestojí žádné peníze. Akce se zúčastňují i zajímaví lidé jak ze světa sportu, tak kultury. A pokud jsou místní občané, aby se závodem počítali dopředu, že se koná. Nikdo se jim tady nesnaží komplikovat život nějakými dopravními omezeními, ale ta jsou tady kvůli tomu, aby nedošlo k nějakým nehodám s motoristy. Je proto důležité, aby se všichni řídili pokyny policie a pořadatelů.

Na obou tratích se letos rozhodovalo až v závěrečném finiši, čehož už jsme několikrát byli svědky i v minulosti. Myslíš, že tomu nahrává profil tratí?
Profilem to rozhodně není, protože ten je naopak pro závodění velmi vhodný. Pokud je na tom někdo v ten den fyzicky líp než zbytek skupiny, vyhraje i s velkým náskokem. Před dvěma roky to dokázal Matěj Ulík, který od Pražské boudy jel vlastně sám až do cíle a přijel s velkým náskokem. Letos se tady sešla vyrovnaná skupina závodníků. Nikdo nebyl v těch náročných stoupáních natolik silný, aby si udělal dostatečný náskok. Stává se to i na větších závodech. I když je těžký profil, mezi závodníky je tak mizivý výkonnostní rozdíl, že se rozhodne až ve spurtu. Taková je cyklistika. Nezáleží, jestli člověk vyhraje o desetinu vteřiny nebo o dvě minuty. Vítěz je prostě vítěz a vždycky je to ten první v cíli. Letos to bylo dané tím, že vyrovna- nost závodníků byla opravdu velká.

Popovídal sis s vítězem závodu Petrem Fialou?
Pogratuloval jsem mu, ale v cíli je to pro mě vždy takové hektické. Já jsem se vlastně za těch deset let nehnul z prostoru startu a cíle. Řeším problémy, které se mohou vyskytnout, chystám tam vyhlášení, připravuji ceny, dávám informace závodníkům... Většinou nemám mnoho času se zastavit a probírat dojmy z tratě s těmi lidmi hned. Je to až pak se zpož- děním, kdy se často ozývají i sami.

Jaké jsi už zaznamenal zpětné vazby od účastníků letošního závodu?
Jako už tradičně si pochvalují zabezpečení trati a atmosféru. Cítí se tady dobře, což je pro nás to největší vyznamenání. Letos pro mě bylo i takové zadostiučinění, když závodníci, kteří se týden předtím účastnili závodu L′Etape, říkali, že jsme zabezpečením byli minimálně na stejné úrovni a v něčem i lepší. Je to největší cyklistická akce v republice za rok. Takže je to pro mě známka kvality, pokud nás závodníci srovnávají s tako- vouto akcí a vycházíme z toho dobře. Je vidět, že ta naše práce organizátorů má smysl.

Když se ohlédneš za deseti roky Krakonošova cyklomaratonu, na co budeš vzpomínat?
Zaprvé musím říct, že těch deset let uteklo strašně rychle. Je to asi jako když roste dítě a najednou je z něj dospělý člověk. Určitě budu vzpomínat na první ročník, kdy jsme měli velká očekávání, kolik k nám přijede lidí. Byli jsme překvapení, že už jich tenkrát bylo hodně. Pak mám určitě v mysli covidové roky, kdy byla velká omezení všech sportovních akcí a nám se podařilo závod uspořádat po oba roky. Jeden rok navíc s opravdu hvězdnou konkurencí, která se na našem závodu sešla díky tomu, že nebyly žádné UCI závody. Velmi si toho cením, že jsme tradici nepřerušili. A pochopitelně budu také vzpomínat na ten letošní desátý ročník, který se konal už s trvalou záštitou Královéhradeckého kraje. I to, že nám kraj tuto záštitu udělil, ukazuje, že akce opravdu patří do sportovního kalendáře v regionu. Mám velkou radost, že v Trutnově je Krakonošův cyklomaraton opravdu doma a těší se jak podpoře města, tak místních firem, kterých je každým rokem víc a víc.

Čím bys přilákal na start budoucí účastníky?
Už jsem to říkal několikrát. Chceme udržet pořadatelskou kvalitu. Chceme udělat závod, ve kterém se mohou potkat špičkoví profesionálové i úplní hobby závodníci, protože cyklistika je jen jedna. Každý si tady najde to svoje. Chceme, aby si lidé projeli Krkonoše po tratích, které třeba úplně neznají, a vrátili se sem pak s rodinou či přáteli. Aby sem nepřijeli jen na ten jeden den, ale budou se sem vracet, protože Krkonoše ze sedla kola jsou opravdu krásné.

Michal Bogáň
michal@trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek, Karel Slavík a Lenka Šálková