Pondělí

29. května 2023

Nyní

Zítra

10°

Svátek má

Kapitán hokejistů Patrik Urban: Sezónu jsme ukončili se vztyčenou hlavou

5. 5. 2023

page.Name
Tým HC Stadion Vrchlabí má za sebou zdařilou sezónu v II. hokejové lize, ve které došel v play-off až do čtvrtfinále. Uplynulý ligový ročník přitom startoval v poměrně dramatických kulisách, protože uprostřed letní přípravy se tým dozvěděl, že v dalším ročníku už Chance ligu hrát nebude. O tom, jak to celé probíhalo, co to týmu přineslo a vzalo, ale i o hodnocení celé sezony jsme rozmlouvali s kapitánem týmu Patrikem Urbanem.

Potkáváme se při našem rozhovoru v polovině dubna, tedy nějakých čtrnáct dní po konci sezony. Tedy předpokládám, že pro vás sezóna skončila. Nebo jezdíte hrát ještě někam jinam?
Ne, ne. Užívám si období zaslouženého volna. Sezona mi opravdu skončila.

A vedle toho užívání si zaslouženého volna děláte co?
Trávím hodně času s dětmi, jelikož v sezoně s nimi toho moc nešlo dělat. Obzvlášť na konci sezony to bylo dost hektický. To jsme se skoro neviděli, protože v play-off se hrálo prakticky obden. Ale vedle užívání si dětí i dvakrát či třikrát týdně zajíždím auta pro pana Cermana, abych si ještě nějakou tu korunu navíc vydělal a neválel se jen doma u televize.

Zápasy v play-off na sebe navazovaly velice rychle. Nicméně, co následovalo potom, když skončil čtvrtý zápas s Letňany a vám v tom okamžiku de facto skončila sezóna?
Těžko říci. Ale v ten okamžik určitě nastalo zklamání, pak možná trochu i úleva, že maraton devíti měsíců končí. Pak přišel strach, že brzy zase přijde letní příprava a začne nový maraton. Ale ty pocity se popisují asi těžko, protože každý chtěl dojít co nejdál. Ale my jsme se neměli za co stydět a ukončili jsme sezonu se vztyčenou hlavou.

Když se na ni podíváme jako na celek, jaké je vaše její hodnocení?
Nevím, jestli to lze hodnotit jako celek. Měli jsme tam různé fáze. Nejprve bylo přípravné období, které bych hodnotil kladně, protože jsme všechno vyhráli. Nebyl čas vybírat si nějaké soupeře, protože se nám v létě stalo, co se stalo, a skončili jsme v Chance lize. Pak začala základní část II. ligy a my na úvod netušili, jak to bude a co se tam bude dít. Neměli jsme ponětí, jak na tom budou další týmy. Záhy jsme zjistili, že druhá liga se od doby, co jsme ji hráli my, velmi zkvalitnila. Pak nás hned na začátek čekali tři nejtěžší soupeři, které jsme mohli dostat. Takže jsme třikrát prohráli. Myslím, že to pro nás na začátek byla taková facka, která nás probrala. Zjistili jsme, že to jen tak nepůjde. Pak jsme ale měli pro změnu sérii asi jedenácti výher, kdy jsme neztráceli body. Základní část byla taková trochu na houpačce. Nicméně si myslím, že se dá hodnotit kladně, protože jsme postoupili do nadstavby, což byl náš cíl. I když jsme měli spoustu zraněných a hodně jsme stavěli juniory, tak jsme v žádném zápase vyloženě nepropadli. Výsledkově jsme sice prohrávali, ale herně to nebylo špatný. Poté jsme se vyhnuli předkolu play-off, a tudíž i nadstavbu hodnotím jako úspěšnou. A play-off? Podle mne úspěšné také bylo, i když do Znojma jsme se na semifinále podívat chtěli (smích).

Jak moc kabinou loni v létě otřásla zpráva, že tým končí v Chance lize a sestupuje o soutěž níž do II. ligy?
No tak otřáslo… Spíš to kabinou otřáslo v tom smyslu, že minulý rok jsme měli výbornou kabinu. Kluci z Pardubic tady zapadli, ať už to byl Tomáš Kaut, nebo Karel Nedbal, kteří si tady sehnali i bydlení. Byli tady s námi a byli jsme v každodenním kontaktu. Takže nás pak mrzelo, že něco končí. Ale všechno zlý je pro něco dobrý, takže začala nový kapitola. Přišli kluci, kteří k Vrchlabí mají nějaký vztah. Tím samozřejmě neříkám, že dříve ho hráči neměli, ale přišli k nám především odchovanci. Myslím si, že II. liga je pro město velikosti Vrchlabí dostačující. Abychom byli závislí na někom odjinud, to mi připadá takový… ani nevím, jak to nazvat. Teď jsme závislí sami na sobě. Takže nakonec to byl dobrý krok.

Nedávno skončenou sezonu lze hodnotit z různých hledisek či statistik. Najdou se tam takové, na které jste hrdí, a pak i takové, na které ne?
To asi takto vůbec nedokážu zodpovědět, protože je nemám v hlavě. Možná mě mrzí, že jsme doma tolik nevyhrávali anebo předváděli takový výkon, který by nás těšil. Některé domácí prohry určitě mrzí, protože tady vždy byla super atmosféra. Měla to být taková naše domácí tvrz a to se občas nedělo. A nějaké plus? První tři zápasy se nám nepovedly, dostali jsme hodně gólů a měli jsme úplně šílené skóre. Tak na tom jsme pak s trenéry zapracovali a podařilo se nám do další fáze soutěže obranu zpevnit na dobrou úroveň.

Když vešlo ve známost rozhodnutí, že ve Vrchlabí se už nebude hrát Chance liga, ale II. liga, jak moc velkými změnami prošlo složení týmu?
Došlo k velkým změnám. My jsme tady zůstali čtyři útočníci a z obránců pak jen Kuba Kynčl, který dřív spíš chodil pomáhat do Hronova. Odešla tedy celá obrana a brankář Kuba Soukup, který zamířil do Kolína. Takže vznikala celá nová defenziva a dvě nové lajny do útoku. Šlo tedy o zásah obrovský. Navíc se tak stalo někdy v červnu, kdy už není příliš moc čas shánět nové hráče. Jak si s tím poradili trenéři a vedení, to byla parádní práce. Myslím, že ne všichni to úplně docenili.

Pro příští sezonu je sestava týmu ustálena, nebo budou i letos nějaké změny?
Nemyslím si. Ale to je otázka spíš na vedení. Já do těchto změn moc nevidím. Ale jedno, co vím, je, že má přijít jedna posila do útoku. Myslím si, že je dobře, že je ten základ takto postaven. Je to taková pyramida a teď už jen budeme stavět kostičky nahoru.

Už je znám herní systém nadcházejícího ročníku ligy, nebo se to bude ještě specifikovat?
Asi se to bude teprve specifikovat. Ale co vím, tak některé týmy by raději chtěly hrát jen s těmi celky, co jsou dojezdově blízko nich. Ale mně se tento systém líbí. Zahráli jsme si se všemi celky, tedy ne s těmi moravskými. Pak se to v nadstavbě rozdělilo na lepší a horší, což nevím, jestli je dobrý krok. Máte jisté play-off a pak už ty zápasy nemusí mít takový šmrnc. Ale tady to bylo dobrý. Myslím, že to asi zůstane stejný.

Zmínil jste cestování. Jak moc to je náročné? Přece jen, měli jste tam celky jako Cheb, Tábor nebo Klatovy a do těchto měst to rozhodně není kousek…
Mně cestování nevadí. Podívám se na nějaký film, potom s klukama něco probereme v autobuse. Jsou asi lidi, kteří to snášejí hůř. Věřím, že manažeři to snášeli hůř, protože při dnešních cenách to musela být darda za autobus a čekačku. Takže asi spíš z toho hlediska, my jsme na tento kočovný způsob života od našich šesti let tak nějak zvyklí.

Kdy vám začne příprava na novou sezonu?
Už začátkem května začínáme letní přípravu. Tato příprava probíhá v květnu a v červnu. V červenci máme volno a tuším, že 7. srpna už opět bude připraven led.

A co děláte během letní přípravy?
No, to je to, co úplně nemusím. (smích) Je tam hodně běhání a posilování kondice. Ale musím říci, že je to potřeba, protože z toho pak čerpáme celou sezonu a i v play-off bylo vidět, že ještě nějaké síly máme a stále do toho můžeme dupat.

Otočme nyní list a dejme takových pár „lehčích“ otázek. Jak byste ohodnotil sám sebe za letošní sezonu?
Já jsem k sobě vždycky hodně kritickej, takže já sám sebe asi moc ohodnotit neumím. Nicméně základní část jsem si asi představoval lepší, tedy že týmu více pomůžu. Ale měl jsem roli, že jsem hrál úplně všechno, tak doufám, že jsem týmu pomohl i v oslabení a takových věcech, kde to v té černé práci není tolik vidět. Play-off už pak hodnotím kladně.

V těchto sériích už jste na ledě dominoval, byl jste u většiny gólů…
Takhle já to neberu. Někomu to tam napadá, někdo má zase smůlu. Myslím, že mně to tam v průběhu základní části ligy moc nepadalo a měl jsem smůlu. V nadstavbě se to pak zlepšilo a v play-off to gradovalo. Já vím, že to zní jako takové klišé, ale je to práce celého týmu.

Co to pro vás znamená být kapitánem?
Já už jsem to někde psal před sezonou. Znamená to pro mě hrozně moc. Po těch klukách, kteří tady „céčko“ nosili dříve, ať už to byl Martin Filip, Jirka Jakubec, Tomáš Jirků, Tomáš Linhart… to jsou jména, která to dělala výborně, a ze začátku jsem měl trošku strach, jestli na to budu mít. Musím říci, že minulou sezonu jsem se hodně učil od Tomáše Kauta, který má za sebou výbornou kariéru, je fantastický kluk a lídr, takže jsem se snažil být jako on.

Zeptám se na kapitánskou roli ještě jinak. Každý, kdo chodil pravidelněji na hokej, si nemohl nevšimnout skutečnosti, že v okamžiku, kdy se hlavní rozhodčí chystal vyloučit některého z vrchlabských hráčů, už jste stál u něj a intenzivně jste s ním diskutoval. Jak takové diskuse probíhají?
Já jsem pak hodně vtažen do hry a jsem strašně emotivní. Hrozně nerad cítím křivdu. Upřímně říkám, že rozhodčí byli suverénně nejslabší část II. ligy. Chápu, že to jsou také lidi, kteří mohou udělat chybu. Ale ta arogance a věci, které oni předvádějí, tu ligu poškodily snad úplně nejvíc. A teď vůbec nemluvím o Vrchlabí, že by to bylo jen na nás. Tolik celkově špatně odpískaných zápasů jsem nikdy neviděl. Vím o tom, že jsem většinou na rozhodčí jako pes. Ale jak se oni občas chovají a myslí si, že můžou opravdu všechno, tak to tu ligu jenom poškozuje. Někteří rozhodčí si snad myslí, že těch tisíc lidí v hledišti se přišlo podívat jen na ně. Za sezonu jsem poznal zhruba jen tři rozhodčí, kteří pískali dobře.

Jaké jsou vztahy mezi jednotlivými týmy nebo hráči? Znáte se nějak blíže?
Určitě o sobě víme. Víme, kdo ligu hraje a na koho si dát pozor. Ostatně od toho máme před každým zápasem videa. Ale jinak si myslím, že ke sportu patří i respekt. Proto po zápase pochválíme gólmana, že zachytal dobře, i když nás třeba vychytal. Nebo když nějaký hráč hraje hodně dobře, tak se mu to řekne. Jinak po celé lize máme spoustu známých, takže prohodíme pár slov.

V letošním roce, a především pak v play-off, se ve větším měřítku vrátili na tribuny i diváci. Jak se potom před takovou návštěvou hraje?
Je lepší, když se hraje před více lidmi, ale já to moc nevnímám. Na druhou stranu pamatuji dobu, když jsem do týmu přišel, tak před deseti lety na finále krajské ligy s Trutnovem byl natřískanej barák. Mě vyšší návštěva nevykolejí. Ale věřím, že někteří kluci na to nemusí být stavění.

Máte jako hráči i zpětnou vazbu od fanoušků, a to nejen od skalního jádra Supras?
Já tedy nevím, jestli se k této otázce vůbec mám vyjadřovat. (smích) Samozřejmě máme spoustu pozitivních hodnocení či vyjádření od Supras, protože se s nimi různě potkáváme. My je pro změnu pochválíme za to, jak oni dělají svoji práci a že s námi všude jezdí. No ale pak také samozřejmě máme spoustu negativních příznivců, kteří na ten hokej chodí, a upřímně si nedovedu představit, proč tedy vůbec chodí. Občas se podívám i na diskusní fórum. Jsou tam pozitivní i negativní věci. Dříve jsem se na to podíval a řešil to, ale teď už se spíš některým věcem zasměji a přejdu je.

Zmínili jsme letní přípravu. Co ale máte ještě v plánu kromě ní?
Ještě jedeme s dětmi na hokejový kemp, který se uskuteční v resortu Kapka ve Lhotě u Vsetína. Jelikož my tady teď led nemáme, tak jsme se rozhodli, že pojedeme tam, aby ještě kluci mohli chodit na led. No a pak se vrhneme už na tu suchou přípravu. Jinak samozřejmě proběhnou nějaké víkendové radovánky s rodinou.

V květnu se uskuteční mistrovství světa v hokeji. Budete se dívat?
No jasně, já jsem fanoušek. Určitě koukat budu a vždycky doufám, že naši přivezou nějakou placku. Ale určitě sledování nebude v takové míře, jak když jsem byl malej a sledoval každý zápas. I Kazachstán, Itálii a tak dále.

Vy jste potom měl možnost zde hrát s kapitánem národního týmu, který naposledy přivezl zlaté medaile. Jaké to bylo?
Bylo to úžasný. Tomáš Rolinek tady sice byl pár zápasů, ale od takových hráčů, jako byl on, Jarda Hlinka, Petr Sýkora, Jarda Bednář anebo Honza Hlaváč, který s námi hraje doteď, bychom se měli učit, jak se správně hraje hokej. Tihle kluci vědí, o čem je hokejový život.

Co byste vzkázal čtenářům Vrchlabinek a fanouškům vašeho týmu?
Chtěl bych jim vzkázat, že jim moc děkujeme za jejich přízeň v této sezóně. Já osobně za všechno děkuji i jako kapitán mužstva. Přál bych si, aby si cestu na stadion našlo ještě více fanoušků. Myslím, že hokej, který jsme teď hráli v play-off, by mohl přilákat, protože tam bylo to vrchlabské srdíčko. Určitě vás budeme potřebovat i příští rok, takže přijďte!

Jiří Štefek
jiri@vrchlabinky.cz
Foto: Anton Martinec