Pátek

30. října 2020

Nyní

10°

Zítra

12°

Svátek má

Uffo slaví. Deset let nové éry kulturního života v Trutnově

22. 9. 2020

page.Name
Deset let. Tak dlouho se Trutnov pyšní jedním z nejmodernějších kulturních prostorů v Česku. Společenské centrum Uffo si za tu dobu vydobylo jedinečnou pozici - získalo renomé mezi lidmi z kultury, opakovaně ho ocenili odborníci a především si ho oblíbili diváci.

Dlouhá léta se odehrávala většina místní kultury v Národním domě. Po revolučním roce 1989 ale začaly sílit názory, že město by si zasloužilo modernější budovu. Jenže přednost tehdy dostala stavba nového koupaliště, dokončené bylo v roce 1998. Až teprve v roce 2000 se napříč městským zastupitelstvem našla shoda v tom, že Trutnov potřebuje nové divadlo. Poprvé byl schválen záměr výstavby divadla 30. září 2002.

Začalo se řešit, jakou bude mít podobu a kde bude stát. Nápady na rekonstrukce či předělávky starších městských objektů by nepřinesly požadovaný užitek. Proto zvítězila myšlenka vystavět zcela nový víceúčelový dům na náměstí Republiky, kde dřív bývalo autobusové nádraží. „Když chcete občany přitáhnout ke kultuře, když chcete dělat dobrou kulturu, tak musíte mít místo, kde tu kulturu budete dobře dělat,“ připomíná dnes trutnovský starosta Ivan Adamec důvody, které vedly ke vzniku Uffa přímo v centru města.

Z původně patnácti návrhů byla nakonec vybraná prosklená budova architektů Radka Vopaleckého a Luďka Štefka. Ani oni sami nevěřili, že od nápadu, skic a studie se jejich záměr dostane až ke skutečné stavbě. „Neuvěřitelné se stává skutečností, začínáme stavět. Věřím, že i když se jedná o stavbu divadla, že to nebude tragédie ani komedie, ale že se vše do roku 2010 podaří,“ prohlásil Radek Vopalecký, když v říjnu 2008 malou slavností a poklepem na základní kámen přivezený z vrcholu Sněžky začala stavba Společenského centra Trutnovska pro kulturu a volný čas.

V tu dobu už se vědělo, že divadlo bude stát bezmála 480 milionů korun. Částkou téměř 190 milionů korun na něj přispěla Evropská unie. „Je to zcela mimořádná stavba. Divadel se v republice mnoho nestaví. Pro nás je obrovskou ctí, že můžeme provádět takovou stavbu, jako je divadlo. Navíc je to budova, která vzniká tady u nás doma,“ uvedl v prvních dnech stavba Dušan Čížek, tehdejší generální ředitel firmy BAK, která divadlo stavěla.

Trutnov se snažil dokončení a otevření nového kulturního stánku směřovat k roku 2010. Právě se slavilo 750 let od první písemné zmínky o Trutnovu. Otevřít moderní divadlo právě při oslavách by bylo tím nejlepším dárkem. Jenže, bylo ještě potřeba sehnat ředitele. V létě 2009 doporučila výběrová komise Libora Kasíka. Tiskový mluvčí a vedoucí oddělení komunikace s veřejností kladenského magistrátu měl nejlepší předpoklady pro ředitelský post. Coby absolvent pražské hudební akademie múzických umění byl totiž postupně profesionálním zpěvákem, pořadatelem kulturních akcí, dramaturgem, produkčním a marketingovým ředitelem.

„V Trutnově vzniká multifunkční kulturní prostor, který, až na malé výjimky, nemá v Česku obdoby. Už samotný fakt, že město v době, která není kultuře příliš nakloněna, je schopno zajistit a investovat prostředky do podobného projektu, považuji za velmi pozitivní a prozíravý. No, a když jsem tuto neobyčejně zajímavou nabídku skloubil s možností pracovat v tak krásném městě a kraji, kam často s rodinou zajíždím, tak už jsem neváhal,“ vysvětlil tehdy novinářům, co ho přivedlo od Trutnova.

Stavbaři předali městu dokončené divadlo na konci dubna 2010. Moderní kulturní stánek byl hotový o týden dříve, než bylo původně domluveno. „Divadlo je kompletně dokončeno podle toho, jak byla vypsaná veřejná zakázka. To znamená, kompletní budova včetně vybavení, které je pevnou součástí divadla - hlediště, kuchyně a kavárny. Stavba je plně funkční,“ zdůraznil tehdy Dušan Čížek z firmy BAK. Přitom stavba začala teprve v říjnu 2008 a ještě v dubnu 2009 byla na místě hotová teprve základová deska a strop prvního podlaží. „Byla to pro nás prestižní záležitost. Stavíme doma v Trutnově, kde žije většina našich zaměstnanců. A divadel se po republice po revoluci postavilo řádově jednotky a málo z nich je tak kvalitních, jako to trutnovské. Výrobní halu nebo administrativní budovu umí postavit kdekdo, ale divadlo to je něco víc,“ řekl Čížek.

Podle trutnovského starosty tím skončila jedna významná etapa kulturního centra. Město ještě vybavilo divadelní budovu novým nábytkem, zejména v administrativní části, a některými doplňkovými technologie. „Bude potřeba vše vyzkoušet. Budova má velmi technický charakter, je prošpikovaná technologiemi, sladit to nebude vůbec jednoduché. Také obsluha tohoto centra se musí řádně proškolit,“ vysvětlil tenkrát Adamec.

Ještě než se rozjely přípravy na skutečný provoz, téměř stejně s dokončením stavby, se začal používat nový název divadla - Uffo. „Vybrané jméno vzdává hold jednomu z nejvýznamnějších trutnovských rodáků působících v oblasti kultury Uffo Hornovi. Název navíc považuji i za originální a dobře zapamatovatelný,“ oznámil ředitel Libor Kasík novinářům. Vhodné označení hledalo vedení organizace téměř půl roku. Nebylo to jednoduché, protože název měl být jasný, aby mohl zlidovět, přitom měl ale zdůraznit účel budovy. „Za tu dobu se objevilo asi pět desítek návrhů. Několikrát se opakovalo jméno Uffo. Navíc se domnívám, že Hornovy názory jsou překvapivě aktuální i dnes,“ vysvětlil Kasík.

Z Trutnovanů budovu zevnitř ještě nikdo ani pořádně neviděl, ale přesto se 1. května 2010 strhla lavina zájmu o divadelní předplatné. Tři tématické skupiny byly brzy vyprodané. Ještě před samotným otevřením nového centra se ale odehrála ještě jedna důležitá věc. Objevil se první klíčový a dlouholetý sponzor. Podnikatel Rudolf Kasper věnuje trutnovské kultuře ročně zhruba milion korun. „Ještě dlouhou dobu před otevřením Uffa jsme se s manželkou rozhodli, že finančně podpoříme sbírku na výstavbu divadla. Zároveň jsme přemýšleli, že podpoříme Uffo jako firma. Bylo to přirozené rozhodnutí, v té době jsme již dlouhou řadu let podporovali kulturu v Trutnově,“ přiznal Kasper.

Obrovská vlna zájmu směřovala k otevření nového kulturního svatostánku v Trutnově plánovanému na konec září. Téměř každý chtěl nahlédnout do budovy, která kromě klasického divadla s kukátkovou scénou pro 390 diváků umí také vytvořit divadelní arény pro 589 diváků. Při přeměně na plesový sál zvládne kapacitu 522 míst a pro koncerty 640 diváků. Pod budovou navíc vzniklo podzemní parkoviště pro 81 aut a veřejné WC. A v přízemí luxusní kavárna. Zahájení provozu a dny otevřených dveří nakonec přilákaly do kulturního centra zhruba 5 tisíc lidí.

Začala nová éra. Do Trutnova se od té doby sjíždějí umělci všech žánrů - divadelníci, hudebníci, tanečníci, akrobati i sportovci. Program se může tvořit doslova na míru. Uffo má téměř neuvěřitelné technické možnosti. Představení se v něm tak plánují výrazně lépe, než je běžné v jiných kulturních domech.

„Kulturní stánek, který jsme tu postavili, převyšoval představy nás všech. Ukázalo se, že jsme zvolili správně. Časový náskok proti jiným zařízením, který máme díky technologiím a celkové koncepci, je hodně znát. Uffo je centrem zájmu nejen v našem městě, ale i v regionu, dokonce i v Praze o něm vědí. Určitě plnilo naše očekávání,“ dodává na závěr trutnovský starosta Ivan Adamec.

Pavel Cajthaml
pavel@trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek, archiv Trutnovinek