Sobota

27. listopadu 2021

Nyní

Zítra

Svátek má

Naše budoucnost je v kreativitě aneb Život i práce nás do budoucna musí bavit

1. 5. 2021

page.Name
Ano, v těchto měsících prožíváme dobu, kdy se snažíme vypořádat se se vskutku nepěknou situací, která všechny z nás více či méně zasáhla a jejíž nebezpečí můžeme spatřovat v různých kontextech. Ten neradostný stav ale jistě v dohledné době překonáme, řešení už se rýsují, jsou na dohled. Brzy nás ale budou čekat nové výzvy, budeme se dostávat do zcela jiných situací, jejichž dopady, v případě nenalezení optimálního řešení, mohou být ještě zásadnější.

V posledních letech stále častěji slýcháme o kreativitě, jejíž důležitost bude v příštích pěti, deseti letech narůstat. Ale co to vlastně je, ta kreativita? Jistě lze popsat mnoha definicemi, ale ta, jež je použita ve Wikipedii, je myslím velmi trefná. Tedy zvláštní soubor schopností, které umožňují uměleckou, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost projevující se jako vynalézavost, jako vznik nového, originálního díla nebo myšlenky, popřípadě tvůrčím řešením problémů. Tak to jsme si ujasnili.

Ale proč vlastně má být ta kreativita tak důležitá? Zajímavý pohled na tuto otázku nabízí ekonomické výsledky z posledních let prakticky z celého světa. Čím dál více zemí začíná ve svém hospodářství reflektovat a vykazovat nové průmyslové odvětví. Kulturní a kreativní průmysly. Tedy oblast, do níž spadá provoz divadel, kin, tvorba ve všech oblastech umění, veškerá další živá i neživá kultura, ale nejen to. Taky architektura, počítačové hry, design, reklama a i některá další odvětví lidské činnosti. A světe, div se, právě v době probíhající digitalizace, kdy se některým jiným průmyslovým odvětvím nedaří, KKP rostou. No a jsme zase u té terminologie. Ta digitalizace je vlastně přesně co?

Vždyť se všichni setkáváme denně s jejími důsledky. Na letištích po celém světě u check-inů potkáváme méně a méně zaměstnanců z masa a kostí. Ten kufr si přece každý dokáže odbavit sám. Tedy samozřejmě za pomoci chytrého a uživatelsky přátelského systému! Ale proč chodit tak daleko. V jedné nejmenované trutnovské výrobní hale stáli ještě nedávno na různých místech lidé manuálně sestavující součástky. A dnes jsou tito lidé více a více nahrazováni překvapivě šikovnými a dokonale přesnými robůtky, kteří navíc dokážou bezchybně sdělit, kde se v případě nepovedeného výrobku (zcela výjimečném!) stala chyba. No zkrátka jedním slovem paráda! Výroba je a bude víc a víc efektivní, přesná… a tedy i levnější. A to jak pro výrobce, no tak ale ve finále i pro nás, zákazníky. Takže samé výhody, ta digitalizace!

I když… Jednu neradostnou drobnost s sebou možná nese. Co budou dělat ty desítky, stovky, tisíce a milióny lidí, kteří přijdou o práci? Skoro to vypadá jako poslední vlna průmyslové revoluce. A taky je. Čtvrtá průmyslová revoluce, díky níž nastupuje Průmysl 4.0. A bude to vlna velká. Protože těch skutečných, hmatatelných výhod má digitalizace samozřejmě opravdu mnoho a děje se přirozeně, vychází z lidské podstaty. Mnoho je ale i ohrožených profesí. Dokument Národní iniciativy Průmysl 4.0 mimo mnohé jiné seřazuje profese od těch nejohroženějších po ohrožené nejméně. Tedy od úředníků zpracovávajících čísla, administrativních pracovníků, pokladníků, lesníků, kovářů až po manažery, technologické specialisty či lékaře. Kolika lidí na téhle zemi se to skutečně dotkne, to těžko říct, ale to procento malé nebude.

Aha, takže právě v době probíhající digitalizace, kdy leckteré profese skomírají a leckteré průmysly klesají, nám kulturní a kreativní průmysly rostou! To nás bez velké nadsázky může zachránit od bitev o chleba. Pravda, covidová doba nám s tím poněkud zatřásla. Třeba kultura, jako nedílná součást KKP, zaznamenala po leteckém průmyslu druhý největší pokles. Lze ale předpokládat, že se vše v dohledné době vrátí do v dobrém slova smyslu normálních kolejí. Tedy i tendence vývoje světové ekonomiky. Takže ano, KKP a kreativita jako taková budou hrát skutečně zásadní roli v tom, abychom i v příštích desetiletích mohli my a naše děti žít ve funkční, ekonomicky zdravé, prosperující, na vzájemném respektu stojící, a tedy v rámci možného co nejspravedlivější společnosti. A ano, kroky vedoucí k posilování kreativity v nás (všichni ji v sobě máme) budou muset dělat vlády a jimi řízené instituce a úřady. Je ale jen a jen na nás, jaké si budeme generovat lídry a správce naší země. Protože nic víc (ani nic míň) tito lidé nejsou. Dle svých možností si je vybíráme k tomu, aby pro změnu oni dle svých schopností spravovali naši zemi. A má-li tato správa být z pohledu problematiky tohoto textu smysluplná, měla by být o velké spolupráci.

O spolupráci oblastí školství, kultury, průmyslu, jejímž výsledkem by neměly být nesmyslné legislativní či institucionální konstrukty, ale vytvoření a ochrana přirozeného prostředí na školách a ve firmách, které bude u dětí, ale i dospělých podněcovat invenci, originalitu, schopnost najít řešení, byť třeba nestandardní – prostě tvořivou sílu, kreativitu. Pevně věřím, že si to nenecháme utéct mezi prsty.

Libor Kasík
kasik@uffo.cz
Foto: Miloš Šálek