Úterý

25. června 2024

Nyní

22°

Zítra

24°

Svátek má

Dobré ráno, Vrchlabí

20. 5. 2024

page.Name
Běžně se den dělí na ráno, dopoledne, odpoledne a večer. Ne tak u nás. U nás se již pár let fázuje na pohodovou, méně pohodovou a kritickou část dne. Přičemž míra pohody přímo závisí na přítomnosti našich dětí v domě. Čím blíže jsou k jeho středu, tím rychleji ubývá klidu. Jak se píše v Bibli, že na počátku bylo slovo, u nás je na začátku každého všedního dne slov více než dost.

Naše potomstvo ráno rozlepí pusu dříve než oči a zavře ji, až když se jde do hajánek, z čehož jasně vyplývá, která z části dne je u nás kritická. Ano, je to ráno a večer. O večeru ovšem někdy později. Vezmeme to pěkně od začátku.

Celá ranní anabáze, která se u nás každý všední den odehrává, se nese v duchu přemlouvání a naléhání. Vstávej! Běž se vyčůrat! Běž se nasnídat! Jez! Co ti na tom nechutná!? Jez, nic jiného mít nebudeš! Zapíjej to čajem! Kousej, nějak ti to neubývá! Nemluv a jez! Ne, televizi teď zapínat nebudeme! Jez, za chvíli musíme jet! Ještě vitamíny! Běž si vyčistit zuby! Ty zuby! Už máš vyčištěné ty zuby?! Ještě obličej! A ty ospalky! Co ta pasta na puse!

Utíkej se obléknout! Co se ti na tom oblečení nezdá?! Proč to nechceš? Ne, fotbalový dres se do školky nenosí! Proč? No, prostě nenosí! Co taška? Nachystej si pití, svačinu, úkoly! Ne, legíny si neber! Proč? Protože je venku nad nulou! Tepláky také ne! Proč? No protože tepláky se do školy nenosí! Vezmi si džíny! Jak to, že jsi ještě nahatej?! Nech ty puzzle! To si postavíš, až se vrátíš ze školky! Dělej, za chvíli musíte jet! Co ta taška? Proboha! Proč je tak těžká?! Co v tom všechno máš? Jenom pití, svačinu a sešity? Tak ještě učesat a namazat!

Proč si bereš jiný triko? Co je špatného na tomhle?! Ne, ty kotníčkový ponožky si neber! Proč? Protože ty se nosí, když je teplo! Ne, venku opravdu není teplo! Proboha, jsou tam 4 stupně! Už si učesaná? Polož ten telefon! Ne, nemusíš teď psát zprávu! Proč? Protože se za chvíli uvidíte ve škole! Kriste pane, ty jsi pořád nahatej?! Polož tu Rubikovu kostku a začni se konečně oblékat, nebo tě obléknu sama a to uvidíš ten tanec! Neřvi! A ještě namazat obličej! Ne, ta mastička nepálí! Nevymýšlej!

Běžte se už nachystat! Na co koukáš? Mikina, boty, bunda, nákrčník, čepice! Zelená čelenka? Tu sis nechala dole! Ne, tam už nepoběžím! A proč nechceš tu kytičkovanou?! Ano, ta se ti k tomu také hodí! Ne, v botách dolů nechoď! Tak já ti tam ještě rychle doběhnu! Prsťáky?? Všechny rukavice jsou už uložený! Kam já je dala?! Tady, na! Proč je nechceš na ruce? Ano, jedete autem! Tak si je dej aspoň do kapsy!

Pusinečky! Buď hodný ve školce! Dávej pozor ve škole! Pa, pa!... A co taška? A co baťůžek? Jakmile se každý konečně rozjede do svého vzdělávacího ústavu, je boj u konce! Pak nastává ta pravá chvíle na zaslouženou ranní kávu a psychickou rekonvalescenci, než nastane večer!

Veronika Štefková
Ilustrační foto: Pixabay.com