Sobota

25. září 2021

Nyní

19°

Zítra

20°

Svátek má

Svůj život si nedokážu představit bez zimního plavání, říká šéf otužilců

2. 6. 2021

page.Name
K zimnímu plavání se dostal přes plavání dálkové. „Ono to v našich zeměpisných šířkách nejde dost jednoduše oddělit. Třeba na Lipně koncem srpna mohou být přes noc přízemní mrazíky. Vltava v Praze i během léta může mít teplotu kolem dvanácti stupňů Celsia. A že jsem spíše vytrvalec než rychlý plavec, úspěchy v zimním plavání začaly převažovat a dávat větší smysl,“ vysvětlil, jak se dostal k otužování, které se v covidové době stalo fenoménem, Jiří Kuřina, předseda Sportovních otužilců Hradec Králové.

Když před lety s otužováním začínal pamatuje si pěkné a povzbuzující pocity s prvními uplavanými kilometry. Když se však blížila zima přicházela podle něj řada nejistot, pochybností a otázek, na které neznal odpověď. Proto tehdy na přelomu října a listopadu vyhledal otužilecký oddíl. Dnes je přesvědčen, že to bylo správné rozhodnutí, kterým inspiroval i ostatní.

„Někteří se rozhodli, že mé rozhodnutí budou jen nezúčastněně obdivovat nebo tolerovat. Někteří se ale také začali otužovat a plavat se mnou bez ohledu na roční období,“ vzpomíná Kuřina, který si už zaplaval na řadě míst v republice, kde se v zimním období prakticky každý týden od října do začátku dubna konají soutěže v zimním plavání.

„Mezi zajímavější plavání u nás patří to v jeskynním systému v říčce Punkvě v Moravském krasu a plavání na Štěpána u Národního divadla. Několikrát se konala hezká akce na Dyji – plavání z Česka do Rakouska. Velký zážitkem bylo i přeplavání Dunaje v Bratislavě na konci dubna. V zahraničí jsem plaval ve všech sousedních zemích. Nejdále jsem se dostal za polární kruh. Na jezeru v Murmansku byl na konci března led silný 70 centimetrů, v něm byla vysekaná díra a truhláři postavili klasický pětadvacetimetrový bazén s osmi drahami,“ vzpomíná.

Také v Hradci Králové je spousta možností pro vyznavače otužování. Ti pravidelně trénují na Orlici u staré nemocnice, vždy koncem listopadu nebo začátkem prosince také pořádají soutěže na Labi. „Často a rád si zaplavu na Opaťáku nebo v Borovince,“ poznamenal hradecký plavec, který si už splnil své otužilecké sny a dosáhl vytyčených met. „Uplaval jsem na Orlici v prosinci roku 2013 ledovou míli. Ve vodě o teplotě 4,6 °Celsia jsem zdolal 1650 metrů, což mně trvalo přes tři čtvrtě hodiny.“

Jak už bylo řečeno, v současné době se otužování stalo módou. Do ledové vody si chodí pravidelně zaplavat velké množství lidí. A co na to říká Jiří Kuřina? „Pokud chodí plavat, dává mi to smysl a přijde mi to celkem přirozené. Asi k tomu trošku přispěl film Bohdana Slámy Bába z ledu, a také fakt, že to zkusili a zkouší některé známé osobnosti. A Češi mají navíc hluboko v podvědomí Nikodéma, Venclovského, Nováka a svým způsobem mají k zimnímu plavání mnohem blíž než většina ostatních národů.“

Řada lidí se začala otužovat v domnění, že posílenou imunitou budou lépe vzdorovat nákaze covid-19. Kuřina se domnívá, že otužování obecně určitě posiluje imunitu a přispívá k mnohem lehčímu průběhu různých respiračních viróz. „Není to všelék, ale o jeho prospěšnosti já osobně nepochybuji.“ Zvýšený zájem veřejnosti o otužování ho sice těší, ale některé varianty ho příliš neoslovují. Například ho neláká pobyt v chladné vodě bez plavání nebo plavání pod ledem.

V této souvislosti upozorňuje, že by člověk neměl chodit do hodně chladné a ledové vody plavat sám, protože mohou nastat nějaké komplikace. „Nemusí to být pouze zdravotní indispozice, ale také například silný vítr, zatoulaný rybářský vlasec, překvapit může i ryba, labuť nebo spadané listí. Také je naprosto nevhodné se před plaváním povzbudit alkoholem. Ten roztáhne cévy a povzbudí, což následně ve vodě může znamenat i překvapivě velký a nečekaný problém.“  

Předseda hradeckých otužilců doporučuje začátečníkům pravidelně několikrát týdně plavat v létě, nevynechávat ani při méně příznivém počasí a postupně pokračovat do podzimních a zimních měsíců. „Již během první sezóny, tedy po několika měsících postupného otužování, se většina zájemců může dostat na úroveň, kdy zvládá plavání v ledové vodě. V dalších letech se jejich otužilost ještě zvyšuje, ale už ne tak rychle a výrazně,“ říká s tím, že i otužilci mají rádi sluníčko a bezvětří. I když se dá plavat skoro za každého počasí, silný vítr, déšť nebo sněhová vánice nemusí být při plavání příjemné.

Samozřejmě existuje limit, jakou nejnižší teplotu má mít voda, aby do ní ještě mohl otužilec vstoupit. Voda nesmí být zamrzlá, hodně extrémní může být plavání v moři, neboť slaná voda zamrzá až při mínusových teplotách. „I ti nejlepší otužilci si každý rok znova musí zvykat na ledovou vodu. Když se blíží teplota vody nízkým jednociferným hodnotám a nule, je znát i každý zlomek teplotního stupně,“ vysvětluje plavec.

Při otužování není výjimečné, že do studené vody vstupují děti či senioři v pokročilém věku. Českých otužileckých soutěží se mohou účastnit dorostenci a velmi často i děti okolo deseti až dvanácti let, kteří začínají pod dohledem a většinou po vzoru rodičů.  „Řada lidí začala s otužováním a zimním plaváním až v pokročilém věku. Často nepřestávají plavat v zimě ani v sedmdesáti nebo osmdesáti letech,“ prozradil Kuřina, jenž nedoporučuje otužování lidem trpícím vážnými srdečními vadami a také malým dětem, protože ještě nemají plně rozvinuté mechanismy termoregulace.

Sportovní otužilci z Hradce Králové mají své sídlo na pravém břehu řeky Orlice v loděnici TJ Sokol Hradec Králové nedaleko fotbalového stadionu v Malšovicích. Tam trénují od září do dubna. Noví zájemci o členství v tomto oddílu jsou vítáni, mohou se kdykoli ozvat a zapojit. „Nikoho nezkoušíme ani předem nevyřazujeme. Pokud mu náš přístup k otužování vyhovuje, můžeme jej přijmout za člena,“ uvedl předseda oddílu, v němž je momentálně okolo padesáti členů, z nichž mnozí se zapojují do soutěží Českého poháru v zimním plavání. Účastní se také zahraničních soutěží. Přes léto je pro ně alternativou dálkové plavání.

Stejně jako i další sportovní aktivity přibrzdila pandemie koronaviru v uplynulé sezóně otužilecké soutěže. „Z plánovaných pětadvaceti soutěží se jich konalo pouhých pět. Předchozí sezóna tolik zasažená nebyla. Loni jsme přišli o několik závodů v březnu a dubnu. Tréninky nemají takový masový charakter jako tomu bývalo dříve. Také motivace je bez závodění nižší, ale víceméně náš sport mohl pokračovat skoro normálně,“ prozradil Jiří Kuřina, který si nedokáže představit svůj život bez zimního plavání. „Otužování mně dává nejenom zdravotní benefity, ale také přináší setkávání s lidmi podobného smýšlení.“

Hynek Šnajdar
hynek@salonkyhk.cz
Foto: archiv Jiřího Kuřiny