Čtvrtek

6. května 2021

Nyní

Zítra

Svátek má

Byl to takový lyžák, vtipkoval „Vrbata“ o natáčení na Labské boudě

29. 3. 2021

page.Name
Je to jeho první velká filmová role. V lyžařském drama Poslední závod, které se právě natáčí v Krkonoších podle skutečné události, hraje postavu Václava Vrbaty, jenž se vydá zachránit svého přítele Bohumila Hanče. A stejně jako on tragicky zahyne. Vladimír Pokorný je 27letý rodák z Prahy, jak však v rozhovoru pro Trutnovinky prozradil, na horách trávil spoustu času od útlého věku skoro každou zimu.

Vláďo, co se vám vybaví, až budete za deset dvacet let někomu vyprávět, že jste hrál ve filmu Poslední závod?
To je složitá otázka takhle na začátek. No, pravděpodobně o těch extrémních podmínkách, kterým jsme při natáčení na hřebenech byli vystaveni. Asi budu vzpomínat na to, jak skvěle to měl štáb zorganizované a jak se o nás staral, jak nás v těch podmínkách dokázali udržet v teple. Bylo to opravdu výjimečné natáčení. Na to asi budu vzpomínat nejvíc. Když samozřejmě pominu fakt, že je to moje první velká filmová role a že jsem dostal příležitost podílet se na věci, která mi je takhle blízká.

Takže je to opravdu vaše první role. Já jsem si totiž o vás hledal nějaké informace na ČSFD a našel jsem jen tento údaj.
No nevím, co všechno o mě ČSFD ví, ale já jsem teprve před dvěma lety dostudoval na DAMU a pak jsem se věnoval hlavně divadlu. Točil jsem spíš jen nějaké televizní role, vlastně role ani ne, jen takové drobnosti.

Jak jste se dostal k roli Václava Vrbaty?
Pozvali mě na casting a tam si mě vybrali.

Co myslíte, jaké jsou vaše přednosti konkrétně pro tuto roli a herectví celkově?
Pro herectví nevím, protože já sám si to nejsem schopný vysvětlit, proč mi někdo dává práci. Když se na sebe koukám, tak to nemůžu vydržet. A moje přednosti pro roli Václava Vrbaty? Myslím si, že jsou docela velký. Já jsem tak na půl vyrostl na horách, od mala jezdím na lyžích, běžkách a prkně. A vlastně ten příběh o Hančovi a Vrbatovi mi vyprávěla moje máma už, když jsem byl malý. Věděl jsem o tom docela dost. Jestli o sobě můžu neskromně říct, tak horal docela jsem.

Celý rozhovor si můžete pustit v TUTV podcastu.

 

Kdepak jste vyrůstal?
Kousek za Prahou, mezi Prahou a Starou Boleslaví. Ale můj táta, když mi byly asi dva roky, koupil chatu v Jizerských horách kousek od Soušské přehrady, kde jsem v podstatě trávil prakticky celou zimu. Nevyrůstal jsem tam, ale pořád jsme tam jezdili. Takhle jsem to myslel.

Na co jste se nejvíc těšil na natáčení?
Samozřejmě na hory a sníh, že v tom nádherným prostředí krkonošských hřebenů budeme točit. A taky na herce, s nimiž se potkám, protože jsou výborní. Pro mě je to super škola. Takže jsem se těšil na zážitek a na zkušenosti, které jsem už nějaké částečně nasbíral.

Znal jste se s někým?
Znal jsem se s Honzou Nedbalem, který hraje Josefa Feistauera. Strávili jsme spolu rok na angažmá v plzeňském divadle. Trochu jsem znal i Marka Adamczyka, který byl předtím ve stejném divadle také nějakou dobu v angažmá. Jo, a ještě Cyrila Dobrého, který hraje Jarolímka a který chodil o rok níž na DAMU. Jinak jsem nikoho neznal.

Jak jste se za ten měsíc všichni sžili, herci a štáb?
Myslím, že velmi dobře. Když to přeženu, byl to trochu takový lyžák, co jsme teď zažili. Odjeli jsme na Labskou boudu, kde jsme všichni byli spolu tři týdny zavření a trávili jsme spolu celé dny. Myslím, že jsme se dost spřátelili. Skvělá parta.

čtěte také:


Byla vám při natáčení zima?
Osobně jsem to očekával horší. Na zimu jsme byli připraveni. Chodili jsme se pravidelně otužovat a zároveň máme oblečení od Norské módy, což jsou opravdu jako chodící kamna. V jedné scéně mi ale byla pořádná zima. Je to chvíli předtím, než Vrbata zemře. Ztratí se a snaží se zorientovat, kde vlastně je. Dojde k Hančovým lyžím a zjistí, že on tam není. „Točilo se na Zlatém návrší, kde zrovna panovala strašná vichřice. Kluci od speciálních efektů měli navíc dva obrovské větráky, před které házeli sníh, aby to vypadalo, že jsem v bouřce. V tu chvíli jsem myslel, že mi umrznou uši.

Byla to ta nejzajímavější scéna, kterou jste točil?
Bylo spíš nejnáročnější. Těžko vypíchnout jednu nejzajímavější scénu. Když je to takhle extrémní natáčení, tak zajímavé mi přišlo úplně všechno. Navíc, já jsem v tom prostředí relativně nový. Zajímavá mi přijde každá scéna. Teď se hodně těším na dialogické scény, kterých jsme ještě tolik netočili, kdy Vrbata přesvědčuje Hanče.

Dobové běžky vám nedělaly problém?
Není to tak hrozné, nemá to hrany, nemá to skluznici, ale zároveň je to dlouhé a široké.

Padal jste?
Kdo nepadá, nejezdí (smích). Vrbata závod ale nejel, takže já jsem to neměl těžké jako kluci, kteří museli před kamerou běhat mnohem víc. Měli jsme předtím několik soustředění, kdy jsme se na lyžích učili. Myslím, že co se ode mě chce, tak jsem se naučil dostatečně.

Co říkáte na osobu režiséra Tomáše Hodana?
Na scénáři pracoval sedm let. Obdivuhodné je to, že je zároveň režisér a scénárista, a přesto je docela otevřený pro změny ve scénáři. Většinou lidé, kteří si to napíšou, si hlídají, aby to bylo v té stejné podobě jako na papíře. Tomáš je schopný za pochodu dělat funkční škrty. Přijde mi super, že není spoutaný textem. A zároveň je za ním vidět ta obrovská práce s hledáním informací o příběhu. Myslím si, že kromě největších historiků a nadšenců se z něj nyní stal jeden z největších českých odborníků na Hanče a Vrbatu. To klobouk dolů.

Michal Bogáň
michal@trutnovinky.cz
Foto: Nikolas Tušl