Čtvrtek

28. října 2021

Nyní

Zítra

10°

Svátek má

Mordor jsem si užíval, technika nás nezklamala, líčí kameraman

5. 4. 2021

page.Name
Alois Nebel, Fair Play, Díra u Hanušovic a Křižáček jsou čtyři filmy, za které byl kameraman Jan Baset Střítežský nominován na Českého lva. Když vzal práci na Posledním závodu, filmu o tragédii Hanče a Vrbaty, už dopředu tušil, že natáčení v zimních Krkonoších bude výzva. „Paradoxně já jsem si natáčení v tom nejhorším počasí užíval,“ vyprávěl sedmačtyřicetiletý rodák ze Zlína.

Kdyby měl říct, co nejsložitějšího z pohledu kameramana na hřebenech musel řešit, bylo by to velmi těžké. „Kameraman musí řešit spoustu technologicko-uměleckých problémů a na to jsme se s celým mým týmem i štábem hodně připravovali,“ uvedl. Filmaři udělali před natáčením spoustu technicko-technologických testů, jak se co bude točit, aby to technika přežila. Nechali si vyrobit speciální saně za skútr, aby tam mohly být dvě kamery. Kamerový vozík měl místo koleček lyže. „Jeden můj asistent ušil oblečky pro kamery tak, aby nepromrzly a nepromokly,“ dodal.

Testy točili za všech druhů počasí. S pokorou k horám si mysleli, že jsou dobře připraveni. Přesto i tak podle něj bylo nejtěžší přizpůsobit se vrtochům počasí, které se často měnilo z minuty na minutu. „Dost nám dávala zabrat měnící se vlhkost i chlad,“ poukazoval na to, že na objektivech a filtrech se často tato vlhkost kondenzovala a nezřídka hned namrzala. Déšť, sníh, rychlost větru cca 90 kilometrů v hodině. To byl další boj. Asistenti kamery vytvořili na saních za skútrem improvizovaný stan a tam se snažili držet kameru v suchu a pořádku. Často to trvalo více než deset minut, což bylo náročné pro celý štáb i herce, kteří museli čekat.

„Ve výsledku jsme ale měli velké štěstí na počasí, které nám vyšlo vstříc, respektive jsme se dokázali rychle přizpůsobit, změnit plán tak, abychom točili scény v těch atmosférách, v jakých se příběh odehrával,“ poznamenal Jan Baset Střítežský. Natáčení si paradoxně nejvíce užíval v tom nejhorším počasí přezdívaném Mordor. „Člověku se prvně nechce ven, když ví, že v tom bude muset pracovat deset hodin, ale nakonec vlastně zjistí, že to není tak hrozné a dá se to vydržet. Proti větru se můžete otočit zády a na záběr se to dá vydržet,“ přiblížil. Je to podle něj adrenalin, který ale musíte kontrolovat, aby se nikomu z celého týmu nic nestalo. „V tom počasí se všichni hodně soustředí a koncentrují na tu jednu danou věc a všeobecnou bezpečnost. A tak to vlastně jde daleko víc od ruky a natočili jsme vždy víc, než jsme měli,“ řekl muž, který si poprvé vyzkoušel lehnout zády do silného větru a relaxovat. „To byla paráda, to jsem si opravdu užil.“

Ani s technikou žádné větší problémy neřešily, při natáčení nestávkovala. „Neměla na to čas!“ usmál se kameraman. „Ne, ale teď vážně. Vzhledem k podmínkám, ve kterých jsme se pohybovali, nás technika nikdy nezklamala tak, abychom nemohli točit,“ těšilo jej. Drobné výměny kabelů a některých doplňků, jak říká „kamerové bižuterie“, jsou potřeba vždycky. Pak to v prostorách Labské boudy rozmrzlo a vše bylo v pohodě.

Jako nejtěžší scénu z první poloviny natáčení tak překvapivě nevybral žádnou z vysokohorských partií, ale z náměstí v Hostinném, kam filmaři situovali cíl prvního závodu odehrávající se v roce 1912. „Těžké to bylo hlavně z důvodu našlapaného plánu, velkých scén s komparzem a sněhem, který týden před natáčením začal tát, až v podstatě slezl,“ vysvětloval. Lidé od filmu ale naštěstí měli připravené zásoby sněhu, které se navozily a rozprostřely po ulicích a části náměstí, jak bylo potřeba.

Michal Bogáň
michal@trutnovinky.cz
Foto: Nikolas Tušl