Středa

1. prosince 2021

Nyní

Zítra

Svátek má

KRNAP chce loukám vracet život, na podzim jich hodlá hnojit 17 hektarů

12. 11. 2021

page.Name
Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) během podzimu plánuje hnojením dodat živiny 17 hektarům horských luk. S vyváženým koloběhem živin to má zásadní vliv na druhovou pestrost lučních porostů, informovali zástupci Správy KRNAP. Správa národního parku déle než 20 let podporuje návrat pravidelného hospodaření, díky němuž louky vznikly a bez něhož nemohou existovat.

"Pro hnojení jsou nejvhodnější podzimní měsíce, jeho výsledek však není patrný hned následující sezonu, ale během následujících let," uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

V Krkonoších se poprvé po dlouhé přestávce hnojilo 27 hektarů luk v roce 2015 v rámci projektu Life Corcontica. Letošní aktivity jsou součástí projektu Obnovný management krkonošských luk.

"Původní hospodáři byli s koloběhem živin osobně propojeni. Živiny, které z půdy přes sezonu získali sečí nebo pastvou, museli před zimou loukám zase navrátit. Kdo loukám živiny nevracel, nenasytil v následujících letech svoje zvířata, sebe ani svoji rodinu," uvedl Drahný.

K hnojení sloužil dřevní popel, často též kejda z chlévů, ale i hnůj, pokud měl hospodář čím zvířatům podestlat. "Kejda se vyplavovala z chlévů systémem důmyslných stružek přivádějících vodu z horských bystřin přímo do chléva a následně rozvádějících kejdu pod stájí i do vzdálených lučních koutů," uvedl Drahný.

Zřízení a udržení vodního a kejdového hospodářství vyžadovalo podle něj velkou námahu a je odrazem lidského důvtipu k maximálnímu využití přirozené energie horské krajiny. Horské hospodaření se v Krkonoších utlumilo po druhé světové válce v souvislosti s poválečným odsunem původního německého obyvatelstva a odlišným způsobem hospodaření tehdejších JZD a státních statků. Louky ztratily svou přírodní hodnotu a začaly zanikat.

"Travní porosty zůstaly nesklizené i desítky let. Louky se začaly měnit zpátky v les. Druhy náročnější na živiny postupně vymizely a zůstaly pouze druhy odolné, nenáročné, například smilka tuhá," uvedl Drahný.

Krkonošský národní park získává prostředky na péči ze dvou programů ministerstva životního prostředí a Operačního programu Životní prostředí, za jehož podpory v letošním roce vstoupil projekt Obnovný management krkonošských luk do druhé poloviny. Péče o louky a travní porosty je podporována i z Programu rozvoje venkova ministerstva zemědělství, přičemž Správa KRNAP je zodpovědná za dohodu s hospodáři o nastavení nejvhodnějších typů zemědělských prací, sečí nebo pastev.

V Krkonoších jsou tři základní fenomény, arkto-alpínská tundra na hřebenech hor a níže lesy a louky. Bez péče by louky za několik desetiletí zarostly a Krkonoše o ně přišly. Správa KRNAP začala pečovat o louky v 90. letech minulého století, zpočátku se péče týkala jen některých cenných lokalit. Pravidelná péče o krkonošské louky naplno začala v roce 2012 při projektu Life Corcontica a v současnosti pokračuje především projektem OPŽP na obnovu luk.

(ČTK)
Foto: Správa KRNAP