Neděle

22. května 2022

Nyní

12°

Zítra

13°

Svátek má

Pět století byl pohřbený v zemi, teď do něj nadšenci vrací život

13. 5. 2022

Pět století byl pohřbený v zemi, teď do něj nadšenci vrací život 8 snímků
Na unikátním hradě s pozoruhodným příběhem bude letos mimořádně živo. Poté, co se ho povedlo vykopat ze země, zabránit jeho zborcení a připravit na opakovaný nápor návštěvníků, se do něj naplno vrátí společenský život. Letos poprvé se v jeho útrobách uskuteční Vízmburské kulturní léto.

Seriál osmi akcí začne v sobotu 14. května. Postupně hrad ožije středověkými akcemi, šermířskými turnaji, řemeslnými trhy, ale také dětským dnem, koncerty a festivaly. „Dosud jsme pořádali jen Otvírání sezóny a Vízmburské slavnosti. S kapelou Benjaming´s Clan jsme se dohodli na konci prázdnin na uspořádání menšího hudebního festivalu. K tomu se pak přidaly další nápady, aby se lidé mohli na hradě zastavit, prohlédnout si ho, odpočinout si a pobavit se,“ říká kastelán hradu Lukáš Králík.

Příběh Vízmburku začal ve 13. století. Tehdy ho postavil královský podkomoří pan Tas z rodu erbu třmene. Raně gotický hrad měl samostatnou kapli, honosně vyzdobený palác a další okázalé prvky. Na první pohled se podobal královským hradům. Nebylo divu, majitel patřil mezi významné osoby. Ke zničení hradu došlo v roce 1447, kdy Vízmburk koupili Slezané. Snažili se tak zabránit potomkům ortodoxních husitů v drancování katolických měst ve Slezsku. Hrad zapálili, podkopaná věž spadla do nádvoří, suť zasypala hrad a vytvořila kopec.

VÍZMBURSKÉ KULTURNÍ LÉTO
Otvírání sezóny
sobota 14. května

Pochod Václavice - Havlovice
sobota 21. května

Dětský den
sobota 11. června

Metalový večer Tvrdší než život
sobota 18. června

Šermíři na hradě
sobota 9. července

Hudba na hradě
sobota 27. srpna

Vízmburské slavnosti
sobota 17. září

Řemeslné trhy
sobota 15. října

Dlouhá staletí nebylo mezi Havlovicemi a Červeným Kostelcem nic k vidění. Když v sedmdesátých letech začali kopec prohrabávat archeologové, byli zaskočeni. Očekávali jen základy ztraceného hradu, našli ale něco jiného. Zdi na úrovni druhého podlaží a několik velmi zajímavých architektonických prvků. K nádvoří bylo nutné se prokopat ještě o sedm metrů níž. Objev profesora Antonína Hejny se stal tehdy jednou z nejslavnějších událostí.

Nakonec se povedlo vykopat celý hrad. Vízmburk je od té doby označován jako Východočeské Pompeje. V polovině osmdesátých let ale práce ustaly. Naplno se do jeho záchrany pustili až členové občanského Sdružení pro Vízmburk v roce 2008. Sestavili plán, jak hrad zachránit. Hrozilo totiž, že se zdi z bílého pískovce zbortí. Postupně se jim daří shánět peníze na opravy, obnovují jednotlivé části hradu. Například dobové zdi před zkázonosným deštěm kryje střecha. „Aktuálně je zastřešený celý hrad a kompletní hradní jádro je zrekonstruované do podoby, v jaké bylo archeology nalezeno,“ uvádí kastelán Lukáš Králík.

Vízmburk coby raně gotická zřícenina nemá díky své velikosti a komplexnosti ve střední Evropě obdoby. Jak se pozvolna daří rekonstrukce hradu, začínají mu přibývat návštěvníci. Mohou například do hodovní místnosti a do mučírny. Pozornost přitahuje druhá hradní brána s dochovanou takzvanou Vlčí jámou. Vznikly také vnitřní expozice. „V jedné místnosti je ukázka života ve středověku, v další sbírka dochovaných kovových, kostěných a keramických nálezů. Nechybí model hradu před zřícením v poměru jedna ku stu a videoprezentace. Určitě máme turistům co nabídnout,“ upozorňuje kastelán.

Hrad je přístupný pro pěší i cyklisty. Například po červené turistické stezce, která vede mezi Havlovicemi a Červeným Kostelcem a je známá jak Cesta Boženy Němcové. V květnu a říjnu je Vízmburk otevřený o víkendech (vždy od 10 do 18 hodin) a od června do září každý den (od 10 do 18 hodin).

Pavel Cajthaml
pavel@trutnovinky.cz
Foto: archiv Hradu Vízmburk