Neděle

27. listopadu 2022

Nyní

Zítra

Svátek má

Spoustu věcí si dokážu spojit a odpověď vymyslím, říká Jakub Kvášovský

12. 5. 2022

page.Name
Na obrazovkách TV Nova se každý všední den objevuje populární vědomostní soutěž Na lovu. Mezi obávané lovce patří i Jakub Kvášovský, učitel na vrchlabské základní škole. V rozhovoru pro Vrchlabinky odkryl zákulisí této soutěže, ale též prozradil, u čeho relaxuje ve svém volném čase.

Je nasnadě se domnívat, že jste byl vzorným žákem. Bylo tomu skutečně tak?
Na základní škole jsem byl snaživý aktivní žák, učil jsem se dobře. Na druhém stupni jsem nikdy neměl samé jedničky, jen tak dvě až pět dvojek. Většinou z češtiny, výtvarky nebo pracovního vyučování.

A dál?
Na gymplu už to šlo trochu dolů, začal jsem na školu kašlat, moc se neučil a to se samozřejmě na prospěchu rychle projevilo.

Vystudoval jste Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, obor fyzická geografie. Momentálně ale vyučujete na základní škole ve Vrchlabí matematiku a zeměpis…
Už na vysoké škole mě učitelství lákalo. Rozhlížet jsem se začal po této práci už v Praze. Našel jsem si inzerát, kde Soukromá obchodní akademie hledala učitele zeměpisu a matematiky. Zeměpis byl mým oborem a v matematice jsem byl vždy dobrý, tak jsem to zkusil, paní ředitelka mě přijala a mě to opravdu nakonec chytlo. Do té míry, že učím doposud.

Jak jste se dostal do Vrchlabí?
Vlastně jsem tu už na druhé škole. Tou první byla v roce 2014 tehdejší hotelová škola, která už dnes bohužel neexistuje. Po půl roce po jejím konci jsem objevil inzerát, ve kterém hledali učitele právě tady na základní školu, ozval jsem se, pan ředitel mě přijal, a tak jsem tu zakotvil.

Žijete v Trutnově. Jste trutnovský rodák?
Narodil jsem se ve Dvoře Králové, ale považuji se za Trutnováka.

Zúčastnil jste se už různých vědomostních televizních soutěží. Můžete uvést konkrétně kterých?
Prolezl jsem vše, co se dalo. Nebyl jsem snad jen v Taxíku a v soutěži O poklad Anežky České. Nevím, proč jsem se nepřihlásil do Taxíku, ale na Anežku Českou bych si asi netroufl. Začal jsem v Riskuj, kde jsem si uhrál jen nějaké peníze na prémiích. Dál jsem byl v soutěži Nejslabší! Máte padáka! a tu jsem vyhrál. Následoval 5× AZ kvíz, Milionář, Kvíz show, Pálí vám to, Kde domov můj, Míň je víc… Mám doma tři AZ kvízová trička a přivydělal jsem si i nějaké peníze.

Ve které z nich se vám dařilo nejvíce a která byla pro vás nejzábavnější, nejzajímavější?
Nejzábavnější a nejzajímavější byly pro mě určitě ty, kde jsem vyhrál nejvíce peněz. (smích) Řekl bych, že pořadu Na lovu, kde momentálně účinkuji, se nejvíce podobalo Nejslabší! Máte padáka! Šlo při ní i o rychlost a to se mi líbilo. Zpětně mi například Milionář připadá nudný a příliš roztahaný. Baví mě, když je hra svižná a má spád. V soutěži Na lovu zazní během jednoho dílu určitě stovka otázek.

Trochu si vás vyzkouším, do jaké míry jste se poučil. Vzpomenete si, při kterých otázkách jste v soutěži Chcete být milionářem využil nápovědu? A pamatujete si správnou odpověď?
Tak to si pamatuji. Bylo to při otázce „Jak se nazývá křížovka, která má legendové výrazy vepsané do slepých políček?“. Jde o švédskou křížovku. Druhou nápovědu jsem využil při otázce, jaké jsou struny na houslích. Správná odpověď je G, D, A, E. Tenkrát mi poradil Jarek Pšánský.

A při které otázce jste soutěž ukončil?
Otázku za 320 tisíc jsem už vzdal. Nevěděl jsem, který malíř se narodil v jihočeských Miroticích. Po nápovědě 50 na 50 mi tam zbyl Mikoláš Aleš a Vojtěch Hynais.

Už to víte?
Ano, už to vím. Dnes už bych tam mohl vyhrát kolikrát i milion. (smích)

Nyní vás máme možnost sledovat jako lovce v soutěži Na lovu. Jak jste se k tomu dostal?
Občas hraji Kvíz do kapsy a v pořadí jsem se pohyboval ve vyšších patrech. Šéf toho hospodského kvízu, pod který kvíz patří, mi napsal, jestli bych si právě nechtěl zkusit být lovcem v televizní vědomostní soutěži.

Co vše bylo potřeba splnit a udělat, abyste se lovcem mohl stát?
Zkoušeli stovky, možná i tisíce lidí. Nejprve jsem musel projít pohovorem přes počítač. Přibližně v polovině února, v době nejtvrdšího covidu, jsme absolvovali první asi sto otázkový testík, při kterém oddělili zrno od plev. Následovalo mnoho dalších testů, kamerové zkoušky, sledovali naše reakce a chování ve studiu a podobně. Pro mě je velkým úspěchem, že jsem v tak velké konkurenci prošel, a jsem za takovou příležitost opravdu moc rád.

Kdo vymýšlel přezdívky Kalkulátor, Vševěd, Kvízová dáma nebo Lišák?
Myslím, že to byli členové produkce. Jedním z našich úkolů bylo vymyslet si přezdívku. Napadlo mě, že bych mohl být Logik. Nakonec mi ji ale změnili na Kalkulátora. Mně to nevadí.

Býváte nervózní?
Občas emoce dostávají průchod. Prožívám to. Ověřil jsem si ale, že pokud budu klidnější, dosáhnu lepšího výsledku. Mnohokrát jsem se už rozhodil a spletl otázku, kterou jsem věděl, jen jsem si to v hlavě špatně „přešrotoval“. A to mě pokaždé naštve. V řadě dílů je vidět, jak jsem zareagoval, třeba i bouchl do toho našeho pultíku. Například u otázky „Na které vlajce je Jiřího kříž?“ První mě napadla Malta, najednou jsem ale začal přemýšlet, že Svatojiřský průliv je vedle Irska, a odpověděl, že je na vlajce Irska. Přitom Irsko na vlajce žádný kříž nemá. To mě tedy pořádně naštvalo. Důležité je, aby mě takové chyby nerozhodily a dostal jsem se rychle zpět do hry.

Ulovit soutěžící je pro vás pouze otázkou cti nebo máte i další motivace?
Pokud máte na mysli finance, je to jedno. Ať už vyhraji, nebo soutěžící o odměnu připravím, je moje odměna stejná.

Určitě se ale hecujete i s ostatními lovci k co nejlepšímu výkonu!
Samozřejmě, že hecujeme! Já sice musím umět prohrávat, ale prohrávám nerad. A také, kdybych nikdy neprohrál, nebudou na to diváci koukat. Stane se, že nemám svůj den a prohraji s lidmi, se kterými se to nepředpokládalo. A naopak.

Jaký nejvyšší bodový náskok se vám doposud podařilo zlikvidovat?
Není to mnoho. Několikrát se mi podařilo dohnat šestnáctibodový náskok. Doháněl jsem už i podstatně vyšší skóre, ale kolikrát jsem se vlastní blbostí připravil o možnost dohnat. Hrál jsem proti 23 a skončil na 19. Udělal jsem v průběhu štvanice hloupou chybu, s vrácením to znamená rozdíl 2 body a jednou jsem řekl nevím, ačkoli jsem měl správnou odpověď na jazyku. Poslední správnou odpověď jsem řekl s koncem časového limitu. Určitě je v mých silách dohnat 23 či 24, ale muselo by mi to sednout. Záleží i na formulaci otázek.

V sobotních speciálních dílech jsou vašimi protihráči známé osobnosti. Neuvažuje se například o vzájemném souboji lovců?
Myslím, že zatím to nehrozí. Bylo by to ale velmi zajímavé! Doktora Vševěda bychom jen těžko poráželi. Ten chlap je prostě neskutečný. Ale zase – jednou za čas jsou i díly, kde si myslím, že bych zahrál lépe než on.

Jak na vaši účast v soutěži reagují vaši kolegové?
Kolegové se mě ptají, jestli jsem byl lovit a jak se dařilo. Zhodnotí, jestli mi to šlo nebo že jsem naopak nebyl ve formě. Příliš to ale nepřeháníme a nebavíme se o tom.

Pro vaše žáky to ale určitě musí být zážitek, když vidí svého učitele v televizi…
S mojí třídou to občas řešíme. Ptají se, zajímá je, jak to na natáčení chodí. Jeden z dílů jsme při pracovním vyučování, když jsme skončili dříve, společně sledovali. Někdy zaslechnu průpovídku „lovec přichází“, ale vše je v rozumných mezích.

Nezařazujete občas kvízy do výuky?
Určitě přijde čas, kdy pro svou třídu v rámci třídnické hodiny připravím nějakou soutěž, aby měla šanci si zahrát. I dříve jsem pro své žáky zábavné kvízy vymýšlel, ale příliš to do výuky netahám. Spíš často zařazuji lehké otázky, při kterých záleží na rychlé reakci. Touto formou třeba zkoušíme vzorečky.

Nestalo se vám, třeba i při dřívějším vašem působení ve školství a zároveň účastí v televizních vědomostních soutěžích, že si vás žáci dobírali, pokud jste něco nevěděl?
S tím jsem se nikdy nesetkal. Nanejvýš mi žák řekne, že mi to včera moc nešlo. Na to odpovím, že každý den není posvícení. Určitě byly (a ještě určitě přijdou) díly, kdy jsem udělal chybu v matematice nebo správně nezodpověděl jednoduchou otázku ze zeměpisu. Doufám, že lidem dochází, že v tom časovém presu to není jednoduché. Kdo by se chtěl smát, ať si to zkusí. Kolikrát tam přichází lidé hodně sebevědomí, a když se postaví před nás, jsou nervózní a mají „okno“. A i já mám stále trému.

A jak vnímá vaši popularitu rodina, děti?
Nejvíce to asi prožívá dcera. Nejvíce se mnou soutěž sleduje a vyptává se. Jednou se byla na natáčení podívat a viděla legendární výkon doktora Vševěda, kdy dohnal náskok 24 bodů, v přímém přenosu. Byla nadšená, moc se jí tam líbilo, určitě se mnou ještě pojede. Syn si také občas zkusí pár otázek. Pro moji ženu to především znamená, že jsem často mimo domov.

Vaše děti také rády soutěží?
Ano, mé děti hodně soutěží. Dcera vyhrála krajské kolo Matematické olympiády (poprvé přišla o jeden bod), v Zeměpisné olympiádě byla druhá v kraji a postoupila do kola celostátního. Syn se také účastní matematických a zeměpisných soutěží. Oba se závodně věnují orientačnímu běhu.

Nesetkáváte se s tím, že se vás chodí lidé na ledacos ptát s představou, že vy přece musíte vědět všechno?
Ne, to ne, a když, tak jen z legrace. Určitě nevím všechno. Spoustu věcí si dokážu spojit a odpověď vymyslím. Proto jsem Kalkulátor.

V tom tedy tkví váš úspěch?
Samozřejmě, že všeobecný přehled člověk musí mít. Koukám kolem sebe, co se kde děje, sleduji zprávy, ale málokdo mi věří, že téměř nečtu knížky. Naposledy jsem četl na základní škole a pak před maturitou, když jsem doháněl povinnou četbu. Po vysoké škole jsem přečetl maximálně čtyři knížky.

V čem jako lovec naopak vidíte své slabé stránky?
Občas to prostě překombinuji a vymyslím pitomost. Zazní otázka, naskočí mi správná odpověď, ale já si nakonec v té své hlavě odvodím něco jiného. Někdy to zase rychle vzdám a něco tam jen tak „bouchnu“. Zpětně mě pak mrzí, že jsem se více nezamyslel. V jednom sobotním speciálu zaznělo: Člověk se dvěma rukama má podprůměrný, nadprůměrný, nebo průměrný počet rukou? Nezamyslel jsem se pořádně a jen co jsem odklepl, že je to průměrný počet rukou, uvědomil jsem si, jaký jsem blbec. To jsem pak opravdu na sebe naštvaný.

V e-mailu jste mi psal, že o víkendech míváte závody. V čem závodíte?
Stejně jako mé děti běhám orienťák. Společně jsme mu propadli a věnujeme tomuto sportu většinu volného času. Dříve jsem závodně hrával fotbal. Mám rád vlastně všechny míčové sporty.

Vaším velkým koníčkem jsou také deskové hry. Odhadnete, kolik jste jich už hrál?
Když mě nějaká baví, hraji ji stále dokola. Byly doby, kdy jsme doma hráli Mayský kalendář, nebo v době covidu turnaje ve Válkách vyvolávačů. V dnešní době jsou deskové hry už opravdu vymakané a mají spoustu variant. Mám rád strategické hry, které nejsou o kostkách. A kolik jsem jich hrál? Odhadem kolem padesáti.

Jaké máte další záliby a při čem si nejvíce odpočinete?
Rád sleduji zimní sporty – biatlon, běžecké lyžování a při velkých akcích spoustu dalších sportů, i takových, na které běžně nekoukám. Rád také sleduji fotbal, hlavně moji oblíbenou Slávii. Vyřádím se i na zahrádce. Nejlepší relaxací je pro mě orientační běh a výlety s ním spojené.

Bio box
Jakub Kvášovský (43)
Narodil se 22. září roku 1978 ve Dvoře Králové. Po gymnáziu absolvoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, kde studoval fyzickou geografii. V současné době je učitelem na vrchlabské základní škole. Účastnil se mnoha televizních vědomostních soutěží. Nyní se pravidelně objevuje na obrazovkách TV Nova v populární soutěži Na lovu, kde působí jako obávaný lovec.

Gabriela Jakoubková
redakce@vrchlabinky.cz
Foto: Archiv Jakuba Kvášovského, archiv TV Nova