Pondělí

28. listopadu 2022

Nyní

Zítra

Svátek má

V Krkonoších vysadí další desítky původních ovocných stromů

21. 10. 2022

page.Name
Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) plánuje v příštím roce vysazení stovky původních krkonošských ovocných stromů. Jde o pokračování snah Správy KRNAP tyto stromy vracet do krkonošské přírody. Na určování odrůd se podílejí i pracovníci Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského v Holovousích na Jičínsku.

„Při průzkumu jsme identifikovali téměř 150 krajových a starých ovocných odrůd jabloní, hrušní, třešní, višní a slivoní. Dlouhodobě se je snažíme vracet do krkonošské přírody. Výsledkem našeho snažení jsou stovky nově vysazených ovocných stromů, ba dokonce nové aleje. V příštím roce za podpory Nadačního fondu Škoda Auto vysadíme sto dalších ovocných stromů,“ uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Krajových odrůd jabloní vyskytující se v Krkonoších je podle něj relativně málo. Jejich názvy často odkazují na barvu plodu, například Jahodové, Šípkové, Kominíčky či Sýreček.

„Mnoho dalších krásných pojmenování je i podle zeměpisného původu snad koupě stromu či plodů, u některých jmen nám jejich původ není jasný. Jabloně máme také Hedvábné, Železné, Šálové, Farliové, Velišské, Ječníšťata, Škarpové, Pánské, Podzvičinské, Borka, Štěpovka či Melounové. Vysazování původních krkonošských odrůd je snahou o zachování i této části kulturního dědictví našich předků,“ poznamenal Drahný.

Největší rozmach ovocnářství v Krkonoších podle něj nastal v 16. století a před třicetiletou válkou. Téměř u každé chalupy byl malý sad nebo jen jedna třešeň či jabloň. Základ genofondu z dnešního hlediska zajišťovaly štěpnice (ovocné školky) v klášterních zahradách. Historickou kontinuitu má i sad v klášterní zahradě ve Vrchlabí, o který se stará Správa KRNAP.

„V této zahradě máme malý vzorek starých a krajových odrůd, které byly nalezeny při inventarizačním průzkumu v Krkonoších. Ten začal v roce 1994 a stále pokračuje,“ dodal Drahný.

Krkonoše byly v pozdním středověku téměř celé odlesněné s výjimkou těžko přístupného terénu v nejvyšších partiích hor. Vznikly enklávy, louky, pastviny a vytěžené dřevo se začalo průmyslově využívat. Díky tzv. budnímu hospodaření, trvajícímu bezmála 500 let, vznikla v Krkonoších unikátní luční společenstva s vysokou přírodní a kulturní hodnotou. V Krkonoších jsou nyní tři základní fenomény, arkto-alpínská tundra na hřebenech hor, lesy a louky.

(ČTK)
Foto: Kamila Antošová/Facebook KRNAP