Sobota

28. listopadu 2020

Nyní

Zítra

Svátek má

Obhajovat mandát je vždy těžší, říká staronový senátor Jan Sobotka

3. 11. 2020

Obhajovat mandát je vždy těžší, říká staronový senátor Jan Sobotka 6 snímků
Vrchlabský starosta Jan Sobotka přesně před měsícem v říjnových volbách do třetiny Senátu obhájil svůj mandát a v horní komoře českého parlamentu bude reprezentovat trutnovský volební obvod dalších šest let. V rozhovoru pro Vrchlabinky analyzuje svůj volební úspěch a nastiňuje, jaké problematice se hodlá v dalších letech věnovat.

Na úvod gratuluji k vítězství.
Děkuji.

Jak těžké bylo uspět a mandát obhájit?
Obhajovat mandát je vždy těžší, než když se o to člověk pokouší na začátku, protože ani neví, do čeho jde. Obhajoba byla určitě těžší, a to především proto, že první volba byla taková zvláštní. Tehdy před dvěma lety to byly volby doplňovací. Bylo to poté, co pan Hlavatý udělal onen známý kiks, a tím pádem se dost diskvalifikoval v následné volbě. Letošní volby byly o to těžší z důvodu, že Občanská demokratická strana postavila svoji vlastní kandidátku, paní Sovovou, přestože ODS a Starostové šli do krajských voleb společně. Vedle toho to byly i volby, do kterých jako by šli kandidáti ze tří měst – Vrchlabí, Trutnova, Dvora Králové nad Labem – a každé z těchto měst výsledek voleb výrazně ovlivnilo svou velikostí. Když to shrnu do jedné věty: Bylo to těžké a jsem rád, že to je za mnou.

Ale volební výsledek byl jednoznačnější.
Ano. To mě překvapilo. Především v druhém kole.

Ale i v prvním kole jste získal více procent hlasů než v lednu 2018.
Ano, také to bylo o několik procent více. Tehdy však bylo více kandidátů, tak se to trochu rozmělnilo. Ale letos jsem očekával, že paní Sovová bude v prvním kole nejsilnější kandidát. Výsledek byl proto pro mne překvapením.

Jak moc ovlivnila volbu a její výsledek skutečnost, že na Trutnovsku kandidovali jen 4 uchazeči, což bylo mimochodem nejméně z celého Česka?
Určitě to má význam a výsledek to ovlivnilo. Řada stran, například KDU-ČSL, TOP 09 či Piráti neměla svého kandidáta, a tak jejich příznivci mohli podpořit někoho dalšího.

Jak moc odlišné by bylo druhé kolo, kdyby proti vám do něj postoupila kandidátka ODS Klára Sovová?
Já jsem žádnou podporu před druhým kolem nevyjednával vyjma toho, že mi ji paní Sovová nabídla sama. Pak jsem využil i svého vztahu s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem a požádal jsem ho o podporu. Nicméně kdybychom dvojici ve druhém kole tvořili já a paní Sovová, bylo by to druhé kolo těžší, a to především kvůli podpoře, které by se paní Sovové dostalo od Ivana Adamce a ODS v Trutnově.

Zmínil jste jméno Miloše Vystrčila. Až se bude v listopadu volit nový šéf horní komory, bude to i váš favorit na tento post?
Rozhodně. S Milošem Vystrčilem se známe už nějakých 23 let a já ho považuji za čestného a navíc schopného člověka. Protože jak nyní vede a řídí schůzi Senátu, tak to je naprosto brilantní a bezchybný výkon, což je také důležité, protože to není jen politická figura, ale je to i řídící politik. My jsme spolu našli i takový průsečík přes Jaroslava Kuberu, přestože můj život se s ním rozešel po mém odchodu z ODS v roce 1997. Nicméně jsme s Milošem Vystrčilem podporovali, aby nezůstalo ležet to, co se s Jaroslavem Kuberou stalo, co on začal a aby se to dokončilo. Takže ano, Miloš Vystrčil je můj jednoznačný kandidát do funkce předsedy Senátu.

Na výsledek voleb přišla řada reakcí. Jedna byla z pražského Hradu, v níž prezident Miloš Zeman uvedl, že účast byla nízká a dokázal by si představit, aby volba do Senátu byla pouze jednokolová. Co vy na to?
Já se v tomto smyslu necítím být politologem, abych to hodnotil. Dovedu si to samozřejmě představit, ale to by vyžadovalo změnu Ústavy a to je velice složitý proces mezi Sněmovnou a Senátem. Pan prezident si to může říkat, ale politická realita je tomu velice daleko. Takže jednokolová volba možná je, ale na druhou stranu dvoukolová volba může znamenat to, že lidé se ve druhém kole mohou rozhodnout pro někoho jiného. Z mého pohledu to jsou lidé, kteří se zajímají o věci veřejné. V prvním kole byla volební účast 37 %, a tudíž nebyla malá. Účast ve druhém kole, které už nebývá spojeno s jinými volbami, je takto nízká vždy a je to spíš o jistém vědomí, jak je Senát zásadní. Nicméně, aby kvůli tomu byla jen jednokolová volba, tak to si určitě nemyslím. Navíc jsem toho názoru, že pan prezident nemá říkat takové věci, že když jeho kandidát neuspěl v prvním kole, tak nepůjde v tom druhém volit. To považuji za absolutní nonsens. Spíš si myslím, že on by měl zvážit takové výroky. On tak vlastně některým lidem řekl „nechoďte ke druhému kolu voleb“.

V těchto volbách někteří senátoři neuspěli nebo již neobhajovali svůj mandát, a v Senátu tudíž končí. Jak vypadá takové loučení s působením v horní komoře parlamentu? Myslím teď například na Milana Štěcha, který v Senátu skončil po 24 letech.
Tohle je velmi dobrá otázka. Ptal jsem se na to i kolegů. Když už jsem byl v Senátu, tak jsem jedny volby zažil a nevšiml jsem si takového loučení jako nyní. Ale bylo velmi důstojné. Na mě to nyní udělalo velký dojem, protože všichni si tam řekli, že vždy jsme se k době chovali slušně, přestože máme jiné názory. Poděkovali všem a popřáli si vše dobré do budoucna. A u pana Štěcha, protože on tam byl od samého počátku v roce 1996, to bylo bez nějakého sentimentu, ale všichni mu vřele zatleskali vestoje. On byl opravdu státotvorný a ve své roli předsedy Senátu vyrostl ve státníka.

Jaké priority jste si předsevzal na následující období v Senátu?
Práce se dá dělit na dvě věci. Ta zásadní je rovina zákonodárná. Senát dokázal a průběžně dokazuje, že deset procent z celkového množství zákonů je nakonec přijato s pozměňovacími návrhy pocházejícími ze Senátu. Hlavní role Senátu je upravovat, někde dopilovávat či upozorňovat na chyby v zákonech. A deset procent zákonů není málo. Třicet procent zákonů je připomínkováno, ale nakonec to nedopadne. Mnohdy je to dáno pouze politickým zabarvením a dáno tím, z jaké strany pochází senátor, který změnu navrhne. Moje ambice je dělat věci, kterým rozumím. Je to především nový stavební zákon, a to je velmi vážná a průšvihová věc. Pak to jsou věci spojené s národní sportovní agenturou. Já jako jeden z mála v Senátu tuto agenturu podporoval a do dneška si myslím, že to má nějaký smysl. Co se týče regionálních témat, tak tam je to jednoznačně dálnice D11, zrychlení a dokončení její výstavby.

V posledních dvou letech jste působil i jako místopředseda zahraničního výboru Senátu. Předpokládám, že budete chtít v této pozici pokračovat.
Ano, o to mám zájem. Byť když jsem přišel před dvěma a půl lety do Senátu, tak jsem si nemohl moc vybírat. Obecně je to dané tak, že se architektura Senátu a jeho výborů staví po volbách. Ale byl jsem tam za to rád, protože pod vedením předsedy Pavla Fischera je to opravdu pro mě škola života, protože on je kariérním diplomatem. A třetí polohou je obrana a bezpečnost a jsou zásadní témata jako kyberbezpečnost, bezpečnost investic dostavby Dukovan a Temelína, je tam i dovybavení armády České republiky. V té oblasti obrany a bezpečnosti se cítím opravdu dobře a byl bych rád, kdybych tam mohl být i nadále.

Teď z jiného soudku. Epidemie koronaviru je zpátky. Co vy na to?
Jak říká Andrej Babiš, „v březnu tady byl nějaký statistik a pak se objevil až v září“. Ale vážně. Pan Dušek byl nedávno v Senátu a dal nám tam hodinovou přednášku. Covid je nemoc. Je to asi příroda. Je to normální, ale nyní nejde o nemoc samotnou, ale o kapacitu zdravotnických zařízení. Myslím, že situace je velmi vážná v tom, že pan Dušek čistě statisticky objevil křivku, podle které to bude probíhat, a ta křivka říká, že při nějakém počtu nakažených denně z nich pět procent skončí v nemocnici. A rychlost, jakou přichází těchto pět procent lidí do nemocnice a jakou se pak uzdraví, se pak v nemocnicích zcela zahltí počet akutních lůžek. Problém je statisticky naprogramovatelný a ta prognóza není vůbec dobrá. Za sebe bych řekl, že byť jsme si po první vlně mysleli, že jsme pro to udělali maximum, tak s tím budeme žít dál a musíme se naučit žít trochu opatrněji, abychom nemuseli ta restriktivní opatření stále přivírat.

Když se rozhodlo o výstavbě polní nemocnice v Letňanech, padla i výzva, aby podobná zařízení vznikala i v regionech, nebo se alespoň nějakým způsobem mobilizovala kapacita lůžek. Je eventualita, že podobné zařízení by vzniklo i ve zdejším regionu?
Ve Dvoře Králové nad Labem existuje nabídka z Alzheimercentra, že tam mají k dispozici jedno celé patro se 46 pokoji se samostatnou sociální buňkou, a tato nabídka šla směrem k hejtmanovi Královéhradeckého kraje. Takže ta nabídka tady je. Výstavba na zelené louce nebo něco podobného tady zatím nepřipadá v úvahu.

Jiří Štefek
jiri@vrchlabinky.cz
Foto: Jiří V. Novotný