Středa

25. listopadu 2020

Svátek má

Obsazení Vrchlabí proběhlo bez boje, říká historik Ondřej Vašata

28. 10. 2020

page.Name
Když před 102 lety vzniklo samostatné Československo, odmítlo většinově německé Vrchlabí být součástí nově vzniklé země. Zasáhnout musel stát a oblast vojensky obsadit. Podle historika Ondřeje Vašaty z Muzea Podkrkonoší v Trutnově však samotné obsazení Vrchlabí již proběhlo bez boje a následné soužití české menšiny s německou většinou bylo vcelku klidné.

Od vzniku Československa uplynulo 102 let. V čem je tato událost pro republiku významná především?
Jsem republikán, nejsem monarchista. Určitě bych v roce 1918 vznik republiky přivítal a vítám ho i dnes. Po konci první světové války to byl dobrý a přirozeně logický krok.

Myslíte si, že současnou generaci toto jubileum nějak výrazně zajímá?
Upřímně si myslím, že ne. Bohužel mladou generaci toho dnes moc nezajímá a zapadá to u ní do série nudných výročí. Je to škoda. Nemyslím si, že je to chyba učitelů dějepisu, spíše je to chyba mládeže, která nerada čte, nerada se čehokoli zúčastňuje. Možná, kdyby to výročí bylo součástí nějaké počítačové hry, asi by zbystřila pozornost.

Po první světové válce se země odtrhla od Rakouska-Uherska a získala samostatnost. Byl to pro Československo svěží vítr a možnost ukázat, co Češi a Slováci dovedou? Bylo to důležité i pro národní sebevědomí?
Měli jsme politickou reprezentaci, v jejímž čele stál Tomáš Garrigue Masaryk, který patřil k politické a kulturní elitě. V této souvislosti se hodně mluví o hospodářské velikosti Československa v té době, ale je nutné dodat, že nevznikla přes noc. Ten dobrý základ už byl z dob Rakouska-Uherska, kdy české země byly nejvyspělejší částí monarchie. Naše hrdost se projevila už při formování československých legií, kdy lidé byli ochotni obětovat svůj život ještě před vznikem Československého státu. Vznik republiky určitě ještě více pozvedl národní sebevědomí.

Podívejme se nyní konkrétně na situaci ve Vrchlabí. Jak reagovali na vyhlášení Československa v roce 1918 zdejší obyvatelé? Jaký poměr obyvatel tvořili Němci a jaký Češi?
Vrchlabští Němci na podzim 1918 jednoznačně odmítli být součástí Československa.
Přidali se proto k provincii Deutschböhmen, která zahrnovala oblast západních, severních a severovýchodních Čech s hlavním městem Liberec. Dne 21. listopadu 1918 vznikl Okresní národní výbor ve Vrchlabí, který plně spolupracoval se státem Deutschböhmen a měl jeho autoritu v oblasti prosazovat. Ve Vrchlabí vznikla také německá ozbrojená garda, která měla údajně 70 mužů. Byla ale jen částečně vyzbrojená, takže se zřejmě o žádný silný ozbrojený útvar nejednalo. Česká menšina ve Vrchlabí v čele s učitelem Robertem Turkou naopak chtěla, aby se Vrchlabí stalo součástí Československa.

Co všechno musela centrální moc podniknout, aby došlo k převzetí úřadů a všeobecnému pochopení stavu, že Vrchlabí a Krkonoše jsou součástí Československa?
Československý stát musel Vrchlabí jako centrum německého odporu v regionu vojensky obsadit. Stalo se tak 7. prosince 1918, kdy sem z Jičína dorazilo československé vojsko. Jelo sem po železnici ve směru od Martinic. Na zastávce v Horní Branné část vojska vystoupila a s místními Sokoly vyrazila pěšky do Vrchlabí. Zbylé vojsko pokračovalo v jízdě vlakem do Kunčic nad Labem. Poté co vojáci získali pod kontrolu zdejší důležité nádraží, vyrazil vlak do Vrchlabí. Samotné obsazení města proběhlo bez boje.
Když se velitel vrchlabské německé ozbrojené gardy dozvěděl, že se k městu blíží československé vojsko, pochopil, že vláda provincie Deutschböhmen nad Vrchlabím končí. Garda proto tehdy urychleně složila zbraně. Zajímavou vzpomínku na obsazování Vrchlabí přinesl Josef Janda, který uvádí, že jeden z československých vojáků tehdy vnikl na radnici do zasedací síně městského zastupitelstva a na bodáku odsud vynesl na ulici obraz s císařem Františkem Josefem I., kde s ním mrštil o zem tak, že se obraz roztříštil na několik kusů.

Jaké byly vztahy Čechů a Němců v prvních letech nového státu?
Vcelku dobré, byť ještě v roce 1919 v regionu tekla krev. Dne 4. března 1919 proběhla v Hostinném německá demonstrace, proti které zasáhlo československé vojsko. Výsledkem tohoto nešťastného zásahu byla smrt dvou německých demonstrantů.

Jak na tom bylo Vrchlabí a jeho okolí v době vyhlášení samostatnosti Československa hospodářsky?
Podobně jako další místa v regionu bylo i Vrchlabí rozvinutým průmyslovým centrem. Výroba ale byla tenkrát samozřejmě upravena pro válečné účely. Navíc Rakousko-Uhersko na konci první světové války hladovělo, což samozřejmě platilo i pro obyvatele Vrchlabí.

Kolik na konci první světové války žilo ve Vrchlabí obyvatel?
Máme k dispozici výsledky sčítání lidu z roku 1910. Tehdy tu žilo 6253 osob s německou obcovací řečí a 700 s českou obcovací řečí. V roce 1921 udalo při sčítání ve Vrchlabí 1281 osob československou národnost, 5407 osob německou národnost a 20 osob židovskou národnost. V tehdy samostatném Hořejším Vrchlabí žilo v roce 1921 94 osob československé národnosti a v Podhůří 175 osob s československou národností. Také v těchto obcích tenkrát převažovalo německé obyvatelstvo.

Jiří Štefek, Hynek Šnajdar
redakce@vrchlabinky.cz
Foto: Miloš Šálek