GLOSA: Tady se nikam nespěchá… Mělo by?

Asi mnozí slyšeli, že rekonstrukce centra města (nebojte, bude ještě pokračovat druhou etapou) je potřebná a byla dlouhodobě plánována, že to termínově nešlo zajistit jinak a že budeme mít zase hezčí město. I já jsem to slyšel. Nejsem sice stavař, nicméně věřím, že se vše na první dobrou povede opravit, že nebudou žádné nedodělky nebo vícepráce a především, že se nebude posouvat termín dokončení díla a bude vše odvedeno v řádné kvalitě.

K napsání této glosy mě ale tak trošku inspirovala i fotka mého kamaráda Davida Khola, který před několika dny na Facebooku zveřejnil fotku ze staveniště v centru města. Na té fotce bylo zajímavé, že byla pořízena krátce po 14. hodině, nicméně bylo z ní patrné, že na staveništi příliš čilý ruch nepanuje. Přesněji řečeno, není na něm ani noha. Vše bylo doplněno velice výstižným popiskem „Tady se nikam nespěchá…“

Najdou se zcela jistě tací, kteří to označí za podrážděnou reakci kverulanta. Pak tu budou tací, kterým je to úplně jedno, protože do centra nechodí a jezdí nakupovat na Lánovskou ulici. Jenže vše je třeba vnímat optikou i jiných lidí, a to těch, kteří mají v centru svoje obchody a restaurace. Zkrátka svoje živobytí. Tito lidé mohli vesměs plnohodnotně otevřít až po dlouhé covidové pauze a utekly zhruba dva měsíce a už se zase potýkají s omezeními, které významně redukují potenciální množství zákazníků a hostů v jejich provozovnách. No řekněte, chtěli byste sedět na zahrádce restaurace a koukat, jak pár metrů před vámi jedou sbíječky, bagry a další technika?

Výsledkem všeho je zase výrazně zmenšený pohyb lidí přes centrum města, čímž trpí i malé obchůdky. Při pohledu na denní sjetinu z kasy mnohé z nich asi ujištění o krásném městě v budoucnosti příliš nepotěší. Rád bych věřil, že město dotčeným provozovnám adekvátně a bez obezliček tyto těžkosti kompenzuje. Prozatím by stačilo alespoň pravidelné reportování ze strany města, jak stavba pokračuje, co se dělá, co je v plánu a že vše je v pořádku dle sjednaného harmonogramu. Občané mají právo tyto informace pravidelně dostávat.

Tady jde ale o ještě něco jiného. Když přijmeme za své ujištění, že stavba je potřebná a jiný termín už nebyl možný, docela těžko už se pak chápe, proč se na staveništi čile nepracuje, aby bylo co nejdříve hotovo. Posunutých termínů dokončení různých staveb už jsme tu v minulosti zažili několik, snad to nebude i případ tentokrát. Řadoví občané se s omezeními nějak vypořádají, ale tady jde především o drobné živnostníky a obchodníky. Nejprve je decimoval covid, nyní je drtí uzavírka centra. A každý je znát, každý den stojí peníze, které jim nikdo nedá. Na to je potřeba myslet. Trošku toho bahínka na botách nebo nutnost objet centrum města kolem hřbitova je asi to poslední, co tady někoho trápí...

Jiří Štefek
jiri@vrchlabinky.cz
Foto: David Khol