Sobota

25. září 2021

Nyní

17°

Zítra

20°

Svátek má

Ve Vrchlabí se musí žít dobře nejen sportovcům, říká Ivo Farský

10. 8. 2021

page.Name
Pedagog a městský zastupitel Ivo Farský (Vrchlabí do toho!) patří mezi nepřehlédnutelné osobnosti města Vrchlabí. Je mužem mnoha aktivit a zájmů. Zároveň se neúnavně „pere“ za to, aby byla věnována větší pozornost Hořejšímu Vrchlabí, více se do něj investovalo a bujela v něm občanská pospolitost. V rozhovoru pro Vrchlabinky popisuje, jaké jsou největší bolístky jeho domovské čtvrti nebo proč každý den jezdí vykonávat své povolání učitele na druhý konec města. Rozhovor přinášíme v plném znění.

Potkáváme se v polovině července, tedy v čase prázdnin. Co nyní děláte?
Suším seno pro kozy.

To je zajímavá prázdninová činnost pedagoga.
Ano, environmentální prázdninová činnost ekologa.

Nestýská se vám po škole? V letošním školním roce jste si plnohodnotnou výuku a kontakt se žáky příliš neužil...
Stýská, protože po dvacetileté přestávce, kterou jsem trávil mimo školu, jsem zase začal učit, a navíc jako třídní učitel. Měl jsem moc fajn děti, se kterými jsme v rámci školního roku, byť byl hodně zkrácený, dělali spoustu zajímavých věcí. Stýská se mi i po kolezích, protože na Liščáku je zajímavá parta učitelů. Kdybych přirovnal ZŠ na Liščáku k divadlu – to srovnání jako ochotník, hrající už čtvrtstoletí, snad nebude zavádějící – tak jde o zajímavý úkaz. Když procházíte budovu a prohlížíte si kulisy, jste nadšen a říkáte si: „Tady se asi hrají kusy!“ Pak zjistíte, že herecký soubor už je trochu unavený a na repertoáru nejsou žádné velké tituly, respektive že ty velké tituly se už hrály a není vůle je oprášit nebo se pustit do něčeho nového.

A co s tím?
Každé divadlo výrazně ovlivňují režisér, dramaturg a herecký soubor. Naše divadlo, mluvím-li o škole na Liščáku jako o divadle, je nyní na velké křižovatce. Máme nového režiséra – pana ředitele, jsou zde zajímavé dramaturgické nápady a herecký soubor – minimálně jeho část – má ambice pustit se zase do něčeho většího.

Takže se můžeme těšit na nějakou zajímavou premiéru?
Nepochybně. Liščák má na to, aby se opět stal vyhledávanou scénou.

Což ale v konkurenci vrchlabských škol nedá tolik práce, protože těch je ve městě méně než vrchlabských divadelních souborů.
To máte pravdu. Ale konkurence tu není malá. Vezměte si třeba školu u kostela. Vychovává skvělé sportovce, reprezentanty, olympioniky. Jasně, nejsou to všichni její absolventi, ale troufám si říct, že většina z absolventů si vytvoří pozitivní vztah ke sportu nebo alespoň k fyzické aktivitě a pohybu. Jenže ve 21.století už není prioritou sport, ale ochrana životního prostředí a udržitelný rozvoj. Aby lidé mohli sportovat, chodit do divadel a bavit se, musí být v pořádku životní prostředí, mezilidské vztahy a společnost jako celek. Liščák jako environmentální škola má v tomto ohledu šanci pro přírodu a udržitelnost dělat více, než co předepisují školní osnovy. A lidé kolem učitele Dušana Vodnárka jsou zárukou, že by to na Liščáku šlo.

Jako pedagog působíte na základní škole na Liščáku, ale bydlíte v Hořejším Vrchlabí. To denně musíte přes celé město.
To mi nevadí. A je to ideální. Když chodíte přes celé město, tak můžete srovnávat.

Chodíte pěšky?
Ráno ne, protože ještě krmím a dojím kozy, tak jedu autobusem. Ale odpoledne velmi často chodím pěšky a různými cestami do Hořejšího Vrchlabí. Je to super, protože znáte nejen „výkladní skříň“ ulici Krkonošská, ale i ty vedlejší uličky, které zas tak úplně výkladní skříně nejsou. A to je podle mne problém lokálních politiků a zastupitelů. Kdyby chodili více pěšky, udělali by nejen více pro své zdraví, ale i město. Viděli by totiž spoustu věcí, které jako řidiči nikdy neuvidí. Oceňuji, že pan starosta chodí do práce pěšky. Část města, kterou projde, tak zná velice dobře. Ale tu část města, kterou neprochází…

Narážíte na…
… Hořejší Vrchlabí.

Dobře, když říkáte, že touto částí neprochází, a tudíž ji nezná, zkuste ho pozvat a na něco nalákat.
Zkusím odpovědět jinak. Všechny orientační mapy s historickými pamětihodnostmi Vrchlabí končí mostem u Karmášků. Hořejší Vrchlabí jako by neexistovalo. Přitom je zde spousta pamětihodností. Například kovárna s kapličkou, tak často malovanou hornovrchlabským rodákem, německým malířem Beno Dlouhým, kaplička svaté Anny u Labe, kterou rekonstruoval Jirka Daněk in memoriam, a řada dalších církevních staveb. Motorkáři úžasně opravili jednu z kapliček při hlavní silnici u Pelců. Klobouk dolu před nimi. Uvažuji o obnově tří kapliček na Kamence, kde kdysi stály, ale je to o jednání s majiteli oněch pozemků. Mimochodem Kamenka, kde bydlím, byla jednou z nejstarších obchodních cest přes Krkonoše. Takzvaná Slezská cesta.

Místa, která jste zmínil, jsou vesměs konfesního či sakrálního charakteru. Ale co ta další?
Jasně, já jsem se trochu nechal unést (smích). Je tu i řada jiných zajímavých míst, ať už z hlediska historie, architektury, nebo přírody. A hlavně i tady žijí lidé. V minulosti byly minimálně dva pokusy, kdy se v restauraci Kalan konalo fórum obyvatel Hořejšího Vrchlabí, na které byli pozváni i zástupci města. Místní lidé to tu mají rádi a zajímalo je, co pan starosta a místostarosta pro Hořejší Vrchlabí udělají. Ale jak to chodívá, tak u řady věcí přislíbených věcí bylo deklarováno „v dohledné době se do toho pustíme“, ale „dohlednost“ stejně jako „dočasnost“ má v naší zemi různé významy.

Co máte konkrétně na mysli?
Absence základní občanské vybavenosti. Obchod, pošta, bankomat. Špatný stav chodníků a mostů. Velkoplošné reklamy. A teď se nám sem ze Špindlu tlačí developerské apartmánové domy. Mimochodem silnice, kterou i v části Hořejšího Vrchlabí budovali Poláci – navazuje na obchvat a pokračuje na Špindl – nemusela za uplynulá desetiletí procházet žádnou větší opravou. Určité škody způsobily „velké vody“, ale jinak je vybudována velmi kvalitně. Chodníky jsou ale ve špatném stavu. To poznáte, když zde chodíte pěšky, ne při jízdě autem. Máme zde dvě restaurace, prodejnu alkoholických nápojů, u Tesly v bývalé samoobsluze firmu, která čistí auta, a pár drobných firmiček. A to je vše. U JonaDrinks koupíte i některé balené potraviny, ale pro pečivo, mléko a běžné věci musíte do města. Vedení města nám doporučilo sehnat si soukromníka, který by se do tohoto prodeje pustil. Je to ale o místě a rentabilitě. Přitom místa v Hořejším Vrchlabí jsou. Podpůrný spolek Hořejšího Vrchlabí si pronajal prostory bývalé pošty, kde vzniká komunitní centrum, tedy prostor pro setkávání místních, ať už jde o místní spolkovou činnost, nebo kulturní programy, abychom se nemuseli scházet po hospodách. Součástí budovy bývalé pošty je i kdysi školní knihovna, kde je zcela nefunkční obchod s počítači. Prostory patří městu. Nemohla by právě zde vzniknout malá prodejnička?

Zmínil jste, že některé projekty byly přislíbeny, ale nerealizovány. Můžete být konkrétní?
Třeba v Herlíkovicích dlouho čekali na lepší autobusovou zastávku. To se zaplať pánbůh povedlo. Ale pak tu je spousta věcí, které v Hořejším Vrchlabí chybí. O Horské ulici se mluví jako o „výkladní skříni“ města Vrchlabí. Je to hlavní avenue města, tak musí pochopitelně reprezentovat. Ale Horská ulice je logickým prodloužením této avenue, protože turisté pokračují dále do hor právě přes Hořejší Vrchlabí. A když se podíváte zde na domy v majetku města, řada z nich by si větší pozornost města rozhodně zasloužila. Majitelé domů na Horské ulici si své domy už dali do pořádku. V rámci odpadového hospodářství jsme také usilovali o větší počet kontejnerů a košů pro pejskaře. Při mapování a řešení těchto a dalších věcí by městu mohl pomoci osadní výbor, jenže jeho vzniku se město ještě donedávna zuby nehty bránilo.

Proč?
Zřejmě mělo dojem, že jde o orgán pouze kritizující nedostatky. A kritici nejsou nikde, nikdy a nikým oblíbení. Osadní výbor je instituce ze zákona možná, je na zastupitelstvu, zda jeho vznik umožní. Zástupce osadního výboru chodí na zastupitelstvo s návrhy řešení místních problémů. Osadní výbor je proto podle mne ideální spojka mezi městem a obyvateli dotyčných okrajových částí a skvělým příkladem zapojení občanské společnosti do místní agendy.

Na přelomu loňského a letošního roku jste zrealizoval výzkum mezi obyvateli Hořejšího Vrchlabí. Můžete být konkrétní, o co v něm šlo?
Ptal jsem se lidí, co jim zde chybí a co by si přáli změnit. Roznesl jsem 516 dotazníků a zpět se mi jich vrátilo 19 procent. Bohužel jsem opomněl oblast Jankova kopce, která podle správního členění spadá také do Hořejšího Vrchlabí. Pro řadu obyvatel pod Jankáčem to je možná překvapující informace. Volit do speciální školy, která místně do Hořejšího Vrchlabí nepatří, ale jejich děti spádově patří do školy v Hořejším Vrchlabí. Já si v každém případě myslím, že město by mělo mít zpětnou vazbu od lidí, jak jsou spokojeni s životem v jednotlivých částech Vrchlabí, jak se jim tam žije a co jim případně chybí. Město má k dispozici Puls, webové stránky, a tak není od věci se lidí občas zeptat, jak se jim ve Vrchlabí žije.

Říkal jste, že se vrátilo zpět 19 procent dotazníků. Co z nich vyplynulo?
O většině řečí už tu byla řeč. Týkalo se to zejména infrastruktury, obslužnosti, obchůdku, areálu bývalé Tesly, velkoplošných reklam, cyklostezky, apartmánových domů a tak. Mimochodem když se z obchvatu připojíte v Hořejším Vrchlabí na silnici na Špindlerův Mlýn, krásná panoramata – jak by trefně prohlásila rodina Homolkových – vám „zdobí“ hned čtyři velké billboardy. Upozorňují na Špindlerův Mlýn. Hořejší Vrchlabí jednak není předměstím Špindlu a pak velkoplošné reklamy v době chytrých telefonů, navigací aFacebooku? Billboardy stojí na pozemcích města a KRNAPu a několikrát zde došlo k poškození stromů a zeleně při jejich „partyzánském“ prořezávání, aby neclonily velkoplošné reklamě. Jak by se líbilo panu starostovi, kdyby někdo začal „upravovat“ hlavní ulici, aby byla vidět jeho reklama? U KRNAPu jako organizace, která má chránit apečovat o přírodu, mi to vadí ještě více. Jenže jak prohlásil kdysi jeden z římských císařů, „peníze nesmrdí“. Také areál bývalé Tesly je docela strašidelný, nicméně plán cyklostezky počítá s částečnou dílčí úpravou a zlepšením. No a pak jde o „drobnosti“ jako málo kultury a místního dění, absence kavárny, což od podzimu doufám částečně obhospodaříme komunitním centrem v bývalé poště.

Nechyběla tam místním lékárna nebo dostupnost lékařské péče?
To byl také jeden z postřehů z dotazníku. Je samozřejmě otázka, jestli by se tam lékárna, ordinace nebo podobné zařízení uživilo. V každém případě dáte-li lidem možnost se k něčemu vyjádřit, přijdou často i se zajímavým a originálním nápadem.

Zkusme otočit list. V časopise Puls jste publikoval informaci, kterou asi netušilo mnoho lidí včetně mě. Podle ní je Hořejší Vrchlabí z pohledu investic hodně podinvestované.
Každý rok na zastupitelstvu schvalujeme rozpočet města. Poslední dva roky jsem pro něj nezvedl ruku s tím, že bez odpovídajících investic do Hořejšího Vrchlabí jej schvalovat nebudu. Na Finančním odboru města jsem požádal o proinvestované peníze za posledních deset let. Jde o oficiální a tvrdá data, nic vycucaného z prstu. A hledal jsem investice do Hořejšího Vrchlabí. Hledal a téměř nenašel. Pokud zde lidé odvádějí daně a poplatky a stát přispívá městu na obyvatele ze státního rozpočtu, pak by to tu někde mělo být vidět. Možná by pomohla i participační složka rozpočtu města, o které mohou rozhodovat sami občané.

Pamatuji si, že okolo jeho zavedení byla na zastupitelstvu prezentace už před třemi lety, tím to skončilo a nyní je ticho po pěšině. Proč?
Ano. Město přislíbilo, že se jím bude zabývat. Ať po prezentaci, kterou jsme na zasedání zastupitelstva zorganizovali, navrhneme další kroky. Pokud si za věcmi nejdete a město neustále neatakujete dotazy, vyšumí vše do ztracena. Možná je věc někomu z města přidělena a ten na tom začne pracovat. A pracuje a pracuje, až zjistí, že to po něm nikdo nechce, a odloží to. Je to na nás, věci ohlídat a dotáhnout do konce. A k participačnímu rozpočtu se ještě určitě vrátíme. Třeba v souvislosti s Asociací zdravých měst České republiky, ve které Vrchlabí zatím není zapojeno. Jde o 130 měst a obcí z celé České republiky, na jejichž setkávání se řeší podobné problémy, organizují zajímavé workshopy pro úředníky, probíhá bezvadná spolupráce s místními neziskovkami a běží zajímavé projekty. Královéhradecký kraj jako jediný kraj v České republice není žádnou obcí ani městem zastoupen. Mohli bychom být první vlaštovkou tohoto úspěšného projektu.

Ještě zpět k vašemu článku ohledně podfinancování projektů a investic v Hořejším Vrchlabí. V něm bylo zmíněno, že za posledních deset let město Vrchlabí investovalo do všech svých projektů souhrnně 1,4 miliardy korun a do samotného Hořejšího Vrchlabí za stejnou dobu jen něco přes 12 milionů korun.
Ano, do Hořejšího Vrchlabí nešla procenta, ale pouhá promile z celkových investic. Podobně na tom bude i Harta. Když jsem se o tom bavil s panem místostarostou, tak říkal, že město udělalo v Herlíkovicích čističku a v Hořejším Vrchlabí kanalizaci. Ano, ale čistička je přeci pro celé město a dobrá kanalizace by měla být běžný standard každého města a obce ve 21.století. A ve finále vás pobaví informace, že nová asfaltka na Podžalí a Velbloudku je přece důležitou investicí pro Hořejší Vrchlabí. Na rozdíl od chodníků, po kterých u nás v Hořejším Vrchlabí chodím denně, po zmíněné opravené cestě se jdu projít dvakrát ročně. To je investice hlavně do lidí, kteří jedou v zimě lyžovat na Bubákov.

Působíte ve školství, proto ještě na závěr dovolte pár otázek k této tematice. Nyní jsou prázdniny, v září snad bude vše v pořádku a děti nastoupí do školek a škol. Ve Vrchlabí je hojně rozšířený nešvar, kdy u mnoha dětí dochází k přepisování adres a ony dochází do škol, které nespadají do jejich spádových obvodů, mohu-li to takto říci.
Je to tak. U Hořejšího Vrchlabí určitě. Do budovy školy postavené v roce 1902 chodilo v meziválečném období až 300 dětí. A to ještě fungovala škola ve Strážném. Počet obyvatel se oproti meziválečnému období snížil (poválečný odsun, příliv víkendových chalupářů), ale opravdu o tolik, že malotřídka v Hořejším Vrchlabí musí počítat každého školáka? Hodně rodičů z Hořejšího Vrchlabí vozí své děti do škol ve městě.

Je tato praxe správná?
Není. Z hlediska komunity je dobré chodit do nejbližší školy místa svého bydliště. Mám největší šanci se zde dozvědět zajímavé věci o místní historii, přírodě a kultuře a přírodě. A pak je to pro řadu dětí v docházkové vzdálenosti. Druhý stupeň je ve městě a tam ať si už rodiče vyberou. Ty „početné“ výjimky v přepisování ale o něčem svědčí. Jaké výhody má vozit každý den dítě do vzdálené školy? Je to o pohodlí, kvalitě školy nebo o něčem jiném? Napadá mne dotazník nebo anketa, ale těmi jsou už „pohladil kočku proti srsti“ (smích).

Ale praxe přepisování dětí může jednu školu zahltit a jiné budou mít podstav…
Já rozumím, kam tím míříte. Proto je řešením administrativní cesta. Spádově patřím sem, sem budou chodit i moje děti. A pak je cesta neinvazní a dlouhodobá, a tou je zlepšit učitelské sbory.

Já bych třeba osobně byl pro, aby bylo dáno, že děti budou chodit tam, kde jsou k trvalému bydlišti přihlášeni jejich rodiče a prokazatelně trvale tam bydlí. Bylo by to spravedlivé i vůči lidem, kteří takovou možnost přepisování nemají.
Ano, to je ta administrativní cesta. Podívejte, já jsem absolvoval celý první stupeň v Hořejším Vrchlabí a žádný negativní důsledek nebo diskriminaci nepociťuji. Naopak. Naučil jsem se vnímat Hořejší Vrchlabí jako místo, kam patřím a kde chci žít.

Pak je to ještě druhý extrém. Já například bydlím na Jankově kopci. Na školu u kostela koukám každý den z okna, mám to do ní deset minut volné chůze, ale přesto spádově patřím do Hořejšího Vrchlabí, kam ta cesta trvá dvakrát tak dlouho…
A to ještě děti od vás z kopce půjdou po frekventované silnici, kde je mimochodem jeden jediný chodník, a to ještě ani ne po celé délce. Dvakrát přecházejí frekventovanou hlavní silnici a na přechodu u školy nikdo z městské policie. Inu, nejsou lidi. A to je také o té infrastruktuře.

A co vzkážeme na závěr?
Vrchlabí by mělo být nejen městem sportovním, ale i zdravým. A to ve všech ohledech. Aby se tu žilo dobře i jiným lidem než jen sportovcům.

Jiří Štefek
jiri@vrchlabinky.cz