Čtvrtek

28. října 2021

Nyní

Zítra

10°

Svátek má

Vrchlabí stále nemá svého kronikáře. Již patnáct let

9. 2. 2021

page.Name
Zachytit historii či významné události v životě lze různými způsoby. Například uchováním fotografií, důležitých listin a dokumentů, knih, ale i zvukovými či filmovými záznamy. V případě dějin města je nejobvyklejší formou takového přístupu ke své minulosti vedení kroniky města, na což myslí i zákon č. 132/2006 Sb. O kronikách obcí. Město Vrchlabí však svoji kroniku ve smyslu tohoto zákona nevede a děje se tak již dlouhých patnáct let.

Na úvod uveďme, jak příslušný zákon zní. V úvodním ustanovení stojí: „Každá obec vede kroniku obce, do níž se zaznamenávají zprávy o důležitých a pamětihodných událostech v obci pro informaci i poučení budoucím generacím.“ V následujícím paragrafu najdeme dva odstavce, které říkají, že „kronika je vedena jako ručně psaná kniha s číslovanými listy nebo v elektronické podobě s následným tiskem číslovaných listů po uzavření každého kalendářního roku na trvanlivém papíře určeném pro dokumenty, které se zajistí vazbou“ a že „nedílnou součástí kroniky je příloha, která obsahuje písemné, obrazové nebo zvukové dokumenty doplňující zápis v kronice.“ A konečně paragraf číslo 3 uvádí, že „zápis do kroniky se provádí nejméně jedenkrát za kalendářní rok. O obsahu zápisu rozhoduje obec.“

Vrchlabí však nyní žádnou ručně psanou knihu nebo knihu v elektronické podobě – jak to formuluje litera zákona – nevede. Podle zjištění bývalého starosty Josefa Krejčího se tak neděje již od roku 2006, tedy patnáct let. Vrchlabí ani nemá žádného člověka, kterému by vedení kroniky města svěřilo.

Krejčí na tuto skutečnost upozornil ve svém článku v časopise Puls v září 2019. „Jsem přesvědčen o tom, že kroniku by naše město mít mělo. Nejlépe ručně psanou. Není tomu tak údajně proto, že se dlouhodobě nedaří nalézt vhodného člověka, který by se této poměrně zodpovědné činnosti ujal. Hledal ho však někdo? Nevšiml jsem si, že by někde byl inzerát na obsazení této funkce. Doporučený úvazek kronikáře pro město naší velikosti je zhruba 15 hodin týdně a práce je placená. Výši odměny určuje zastupitelstvo města,“ napsal tehdy.

Vrchlabská radnice na to zareagovala tím, že na začátku loňského roku v Pulsu zveřejnila záměr na obsazení postu kronikáře k zajištění kroniky města od roku 2020. Tehdy vyzvala zájemce, aby předložili své podmínky, záměry, vize, zkušenosti, předpoklady a představy o vedení kroniky města. A výsledek? „Nikdo se nepřihlásil,“ uvedl pro Vrchlabinky místostarosta Michal Vávra (ZVON), který tehdy výzvu v tisku koncipoval. Doplnil též, že výzvu město zveřejnilo opakovaně.

I z Vávrových slov je tedy patrné, že město Vrchlabí žádného kronikáře nemá. Vrchlabinky proto zajímalo, zda a jak se zaznamenává a archivuje dění ve Vrchlabí, aby si budoucí generace jednou mohly přečíst, jak to tu v prvních dekádách nového milénia vypadalo a co se ve městě dělo. „Trvalá dokumentace pestrého a reálného dění je nyní řešena pomocí uchování všech ročníků měsíčníku Puls – časopisu města Vrchlabí,“ uvedl Vávra. Z toho vyplývá, že k žádnému sběru a ručnímu či počítačovému zapisování aktualit nedochází a za kroniku je považován shromážděný archiv časopisu.

První polistopadový vrchlabský starosta Josef Krejčí je z tohoto stavu rozčarován. „To je úkol města a jeho vedení někoho sehnat. Město má dávat podmínky, co chce a co za to dá. Mělo by jít cestou, že osloví několik vybraných osob, které jsou svými zkušenostmi a profesním profilem kvalifikované nebo schopné tuto pozici vykonávat, a dát jim konkrétní nabídku a ne čekat, až se někdo ozve na obecně formulovaný inzerát,“ říká Krejčí.

Připomíná též, že kronika města Vrchlabí se do března 1990 psala na stroji. Ve svém textu do Pulsu Krejčí k této skutečnosti předloni na podzim napsal: „Nová rada Městského národního výboru hned v březnu 1990 rozhodla, že tato praxe není vůbec důstojná, a proto jsme hledali nového kronikáře či kronikářku, kteří by psali ručně (takové kroniky mají i malé obce a jsou krásné i poučné). Kronikářkou se stala paní Hana Vrňatová. Zapsala všechny události roku 1990, které jsou uvedeny na stranách 1–142. Tuto kroniku jsem ověřoval ještě jako poslední předseda Městského národního výboru a konstatuji, že je skvělá, osobní a vzorová. V uvedené kronice roku 1990–1991 zapsal rok 1991 Josef Pištora na stranách 143–399, tu jsem ověřoval již jako nový starosta města. Josef Pištora psal kroniku v letech 1991–1994. Je to velmi pěkná práce. Ale pak se stal Josef Pištora zástupcem starosty a bylo nutné nalézt nového kronikáře. V roce 1995 se ujala zaznamenávání událostí paní učitelka Svatava Kotherová. Od roku 1996 do roku 2005 byl kronikářem Otakar Hanuš, velmi zkušený a v minulém režimu perzekvovaný člověk,“ napsal Krejčí.

Doplňme, že kronika města Vrchlabí z posledního období je po předchozí domluvě volně dostupná v sídle městského úřadu. Závěrem vyslovme naději, že stav, kdy Vrchlabí nemá svého kronikáře a dějiny města jsou bez osobitého autorského literárního stylu zaznamenávány pouhým vršením vydaných čísel městského časopisu, brzy skončí. Město Vrchlabí by si to zasloužilo.

Jiří Štefek
jiri@vrchlabinky.cz