Městský park čeká. Jeho podoba se může nepříjemně rychle změnit

A to není všechno. Na úbočí nad středem města na nás do třetice kývají pestré koruny stromů Městského parku. Okrašlovací spolek mu v poslední době věnuje hodně pozornosti. Jak jsme již psali, parku je přes sto let a jeho porosty se rozpadají, dožívajících stromů s každou vichřicí ubývá. Je třeba vytvořit novou vizi, nový projekt na rekonstrukci zeleně a společenské role parku. Okrašlovací spolek na konci loňského roku završil dvouleté shromažďování postřehů a názorů k parku z řad veřejnosti a uspořádal veřejnou debatu o jeho budoucnosti.

Co tedy víme? Městský park vyhledávají místní (hojně) i vzdálenější obyvatelé Vrchlabí (venčení pejsků a dětí), mateřské školky, školy, skauti a sportovní oddíly. Všichni tu nalézají klidové místo a prostor pro relaxaci, bezpečný prostor pro dětskou hru a volný pohyb v přírodě. Park představuje jakési přírodní prostředí ve městě. Potkáme tu ale i návštěvníky Vrchlabí, turisty, kteří zde zahajují pěší či běžkařský výlet do hor. Ti všichni jsou s nabídkou místa spokojeni.

Ale současný stav se může nepříjemně rychle změnit. Stromy rostou k dospělosti desítky let a je třeba na vše pamatovat s předstihem. Největší úkol je nyní udržet a obnovit zeleň v parku. Žijeme naštěstí v době, kdy je možné čerpat na výsadby stromů a keřů finance z celé řady grantových programů. Je třeba jen připravit dobrý projekt.

Další kapitolou v debatních úvahách bylo vymezení společenské role parku. Shodli jsme se, že je nezbytné oživit park, vytvořit zde zajímavý cíl, jakýsi „magnet“, motivující občany města, aby do parku několikrát ročně zašli. Pro tento účel se nabízí plocha bývalého altánu. Řešení místa by mělo vzejít z architektonické soutěže (profesionálové, místní gymnazisté či studenti architektury). Měl by zde být prostor pro zážitek, společné akce, piknik a hru. Vzniklý prvek by neměl přehlušit jedinečnost přírodního prostředí, měl by pracovat s přírodním materiálem a respektovat charakter prostoru. Místo by mělo zůstat bezobslužné, bez napojení na sítě.

Veřejnost se shodla také na potřebě doplnit do parku rozptýlené přírodní herní prvky, a to zejména dole u hřiště a dál při výstupových pěšinách. Hřiště lze pojmout i jako amfiteátr-divadlo. V celém povídání o nové koncepci parku rezonuje přání zachovat také jeho dosavadní intimitu. Od ohniště směrem k elektrovodu nechat park jako „divočejší“ přírodní prostor a místo pro relaxaci a klid s mírným podrostem keřů.

My, co žijeme ve Vrchlabí, máme nevídané štěstí. Naši předkové vybudovali a zachovali přímo ve městě dva velké parky a při okraji významnou přírodní lokalitu. Nyní je na nás, abychom toto dědictví udržovali a v pořádku předali dalším generacím. Nesmíme zanedbat správný okamžik. Jak známo, stromy umírají ve stoje...

Zdeňka Flousková
Okrašlovací spolek ve Vrchlabí