Úterý

7. února 2023

Nyní

-12°

Zítra

-9°

Svátek má

Kroniky jsou nenahraditelný zdroj, říká nový vrchlabský kronikář Jakub Šimurda

10. 12. 2022

page.Name
Správce přírodovědných sbírek Krkonošského muzea Jakub Šimurda po šestnácti letech nahradil prázdné místo kronikáře města Vrchlabí. Spolu s jeho jmenováním Rada města na svém červencovém zasedání schválila také předpis o způsobu vedení městské kroniky. Kroniku je podle zákona povinna vést každá obec. V minulém období bylo vedení kroniky nahraženo vydáváním radničního časopisu. Jak se skutečná městská kronika píše? Co vše se do kroniky zapisuje? To všechno zodpověděl Jakub Šimurda v otevřeném rozhovoru pro Vrchlabinky.

Jak ses vlastně dostal k pozici kronikáře města Vrchlabí?
Vždy mně zajímalo sledovat dění ve Vrchlabí. Taky vím, že už se tu kronika nějakou dobu nevedla. Konkrétně šestnáct let. V poslední době se o tom začalo více mluvit a v Pulsu vyšla výzva na nového kronikáře. Nikdo se ale nepřihlásil. A já jsem si potom říkal, že pro to vlastně mám dobré podmínky. Vím, jak by se to asi mělo dělat. Když se člověk pohybuje v muzejnictví, tak má navíc kontakty s archiváři a s lidmi, co se v tom vyznají. Má se koho zeptat. Zároveň jsem u mnoha kulturních událostí ve městě, tak jsem si říkal, že bych to asi mohl dělat. Musím říct, že mi město vytvořilo velice dobré podmínky. Vznikl interní předpis o vedení kroniky města. K tomu jsem mohl dát podklady, které město zohlednilo a teď už je to na mně. Uvidíme, co přinese praxe, co budu umět, a co třeba umět nebudu. Jmenován jsem byl od začátku srpna, takže jsem do toho skočil v polovině roku. První půlku roku jsem dění detailně nesledoval, a tu druhou půlku roku už si všechno píšu a sleduju, co se kde děje, kdo vyhrál jaký zápas, kdo udělal jakou výstavu, co se kde postavilo. A postupně dohledávám i události z první půlky roku. Probíhá to tak, že potom, co daný rok skončí, se ze všech těchto poznámek a dalších informací vytvoří roční zápis, který má pevně danou strukturu. Měly by tam být obecní záležitosti, například letos byly volby, kdo byl zvolen do zastupitelstva a kdo do rady. Pak tam je například něco ze zdravotnictví, jací tady působili doktoři, jaké fungovaly obchody, školy, kulturní akce a tak dále. Na zpracování mám termín, vždy do konce června musím odevzdat zápis za předchozí rok.

Historik ale nejsi. Přesto říkáš, že tě historie Vrchlabí zajímá…
Historie našeho města mě sice zajímá, ale kronikář pracuje primárně se současností, takže se zajímá hlavně o to, co je teď, ne o to co bylo. A to, co se děje teď, se snaží objektivně zachytit právě pro historiky budoucí nebo pro budoucí generace. A nemusí to být až tak vzdálená budoucnost. Taky bychom si rádi otevřeli kroniku za uplynulých patnáct let, co se tady dělo. Dneska bychom to museli pracně dohledávat v časopisech nebo v dobových novinách. Kronika má výhodu, že je pevně strukturovaná a ucelená, což vyhledávání konkrétních informací strašně usnadňuje.

Říkal jsi, že se o psaní kroniky šestnáct let nikdo nestaral. V jakém byla stavu, když jsi ji převzal ty?
Já vytvářím kroniku od roku 2022. Nepřebíral jsem žádnou dřívější dokumentaci, nemám starší kroniky u sebe. Ty jsou uložené z části na městském úřadě, a když uplyne nějaká skartační lhůta, tak se odváží do trutnovského archivu a je to tak správně. Až někdy do roku 2018 byly kroniky z trutnovského archivu dostupné online. Ale kvůli GDPR se musela tato data stáhnout, protože tam jsou třeba údaje o konkrétních osobách. Dnes jsou přístupné jenom tak, že člověk zajede osobně do archivu. Řadu starých kronik jsem už v životě viděl ale nedá se to brát jako úplný vzor, každý kronikář k tomu přistupuje trochu jinak a podoba kroniky závisí i na velikosti obce nebo města. Říkáme, že Vrchlabí je malé město. Je to ale město, kde se toho hodně děje, a z tohohle úhlu pohledu zas tak úplně malé není. Tím pádem jsou zápisy poměrně obsáhlé a nedá se úplně brát inspirace například z malých vesnic, kde kronikáři navíc často ještě píší kroniku ručně. To je samozřejmě velmi náročné na čas. Já píšu kroniku na počítači. Velkou inspirací je pro mně třeba kronika Semil. Jsem v kontaktu s Ivo Navrátilem, kronikářem města Semily, který je pro mě takovou metou. Chtěl bych dělat kroniku podobně jako on v Semilech. Snad se mi to podaří.

Víš tedy, kdo byl tvůj kronikářský předchůdce?
Poslední kroniku psal do roku 2005 Otakar Hanuš. To byl původním povoláním učitel, ale potom dlouholetý cestář a strážce Krkonošského národního parku.

Vrchlabská kronika. To už bude od založení města docela obsáhlá knihovna, ne?
Kronika se nevedla bez přestávky po celou existenci města Vrchlabí. Jak jsem zmínil, část kronik je uložena v okresním archivu, část je na městském úřadě, tam jsou kroniky tuším od roku 1969. Nejstarší kronika města Vrchlabí je vedena v letech 1830 - 1834. Samozřejmě se psaly i různé další například farní kroniky, školní kroniky a podobně, ale ty nepočítám přímo mezi kroniky města.

Našel jsi v kronice tedy něco, co by čtenáře mohlo zaujmout?
Toho bylo spousta. Z kronik kouká život města, to je vždy zajímavé. To jsou ta fakta a události. Ale vždy z toho poznáš i osobnost toho, kdo kroniku psal. Ať už podle písma, nebo podle toho, které události vyzdvihne, které třeba ne. Je to výpověď doby, jak skrz osobnost kronikáře, tak skrz fakta.

Když už teď sbíráš poznámky ohledně akcí a všeho, co se ve Vrchlabí během roku děje, máš zhruba představu kolik textu to nakonec bude?
Sám jsem zvědavý, kolik to bude textu. Odhaduji že to může být i více než 200 stránek na počítači, což je hodně, ale uvidím. Zatím opravdu teprve sbírám. Mám tlustý diář, kam si píšu události k datu, kdy se staly, a potom si k tomu na počítači rozvedu podrobnější informace. Sleduji zpravodajské portály i Vrchlabinky, které jsou výborným zdrojem, Krkonošský deník a mnoho dalších. Také přes Facebook dnes proběhne spousta informací o tom, co se děje. Samotného mě překvapilo, když to teď více sleduju, kolik je ve Vrchlabí spolků a kolik toho udělají, kolik tady působí různých sportovních oddílů. A ti všichni o sobě často informují na Facebooku. A já se snažím to maximálně sledovat, abych ty informace zachytil. A kolik to bude ve výsledku textu? No, řekneme si příští rok v létě.

Jak vlastně rozhoduješ, co do kroniky dáš a co ne? Musíš to přece nějak filtrovat…
Dělám to dost pocitově. Koukám na to tak, aby informace, které do kroniky zapisuju, byly nějakým způsobem významné pro život města. Nevěnuju úplně pozornost globálním věcem, pokud nemají nějaký přímý odraz v životě města. Dám příklad. Budu psát o tom, že je válka na Ukrajině, ale prostřednictvím toho, že tady jsou lidé, kteří pomáhají uprchlíkům. Koukám na to optikou města. První filtr je samozřejmě už teď, když si dělám poznámky, ale předpokládám, že až pak budu psát finální zápis, tak možná bude další filtr, a nějaké méně podstatné věci ještě vypustím.

Mluvil jsi o pevné struktuře. Jak vypadá?
Je to podobně, jako když máš knihu, a v ní kapitoly. Například obecní záležitosti, hospodaření obce, průmysl, zemědělství, obchod, výstavba, doprava, spoje… Je taky dobré zmínit, že počasí se také do kroniky zapisuje. Různé anomálie, extrémy, přírodní katastrofy. Dále statistika obyvatel, kolik lidí se narodilo, zemřelo, kolik se přistěhovalo, odstěhovalo. Samozřejmě je také potřeba, aby mi pomohly různé instituce, spolky, školy. Kromě toho, že to sám sleduji, tak je budu také oslovovat a žádat o nějaké informace. Čím více toho se mnou budou sdílet, tím více toho do kroniky můžu dát.

Kronika je jenom text, nebo se to doplňuje i o nějaké obrázky?
Ke kronice bude ještě fotografická příloha. Což je průřez různými akcemi, co se ve Vrchlabí děly. Takže si buď něco nafotím sám nebo je tu řada fotografů, a já jsem s některými domluven, že jejich fotky využiju. Oni na akci udělají i stovky fotek, a já z toho do kroniky vyberu třeba čtyři nejpodstatnější. Od fotografů beru spíše živé fotografie, a sám si fotím spíše dokumentační fotky, kde se co rekonstruuje, bourá, prostě si dokumentuji město jako takové.

V čem je podle tebe pro město dobré kroniku mít?
Je to důležité pro informování a poučení nás samotných o bližší minulosti, ale i pro informování budoucích generací.Taky pro historiky, kteří budou o městě psát a hledat o něm informace. A kroniky jsou nenahraditelný zdroj. Mohl bys samozřejmě říct, že už máme i jiné zdroje informací. Kdybych ti ale řekl, abys něco našel v časopisech třicet let zpátky, tak to bude strašná práce, ale když budeš mít kroniku z roku 1992, tak to pro tebe bude mnohem jednodušší.

Antonín Kašpar
redakce@vrchlabinky.cz
Foto: Antonín Kašpar, archiv Jakuba Šimurdy