Úterý

7. února 2023

Nyní

-12°

Zítra

-9°

Svátek má

Reakce na současnou situaci? Buďme hospodárnější a tvořme méně odpadu

12. 1. 2023

page.Name
V loňském roce se ve Vrchlabí rozhýbaly do té doby takřka stojaté vody kolem problematiky odpadu, jeho tvorby a dopadu na přírodu. Výbor pro životní prostředí při městském zastupitelstvu totiž uvedl v život první projekty, kterými do problematiky chce vtáhnout i veřejnost. Začal u dětí školou povinných. Hodnocení těchto projektů s odstupem času přináší jeho předseda a městský zastupitel Tomáš Vrbata. V rozhovoru pro Vrchlabinky rovněž přibližuje novinky, které chystá na letošní rok.

V loňském roce proběhly první velké projekty jako Vrchlabí bez odpadu nebo Dětská konference o odpadech. Jak hodnotíte s odstupem jejich pořádání, ale i reakce veřejnosti, které vyvolaly?
Držím se při zemi. Já jsem předtím nikdy nechápal, co to znamená, když sportovci hovoří o tom, že se pohybují v bublině. Teď už jsem to pochopil a můžu říci, že se taky pohybuji v několika bublinách. Jedna bublina je rodina, druhou bublinou je Kablo a třetí bublinu jsem si tady vytvořil skrze skupinu, která se zabývá odpady. A protože se člověk v té bublině pohybuje − neboť tu je výbor pro životní prostředí, technické služby, ředitelé škol a šéfové environmentální výchovy na těch školách, odpadová konference a tak dále − tak má tendenci si myslet, že už tím žije celé Vrchlabí. Ale není to tak. A myslet si, že by něco takového mohlo nastat, je bláhovost. A dobře jsme v naší Vizi udělali, když jsme řekli, že cílů chceme dosáhnout až v roce 2035. Protože i to bude docela úspěch, pokud se tam dostaneme.

Co je příčinou stavu, který popisujete?
Je to jednoduché. Změnit postoje lidí k něčemu, jako je odpad, to je na generaci. Nám se za ten rok podařilo vytvořit onu bublinu, skupinu dvaceti nebo třiceti lidí, kteří už tím jsou trošičku načichlí. Navzájem se utvrzujeme v tom, že děláme užitečnou a potřebnou práci a že to někam – byť malými krůčky – směřuje. Myslím, že jsme vytvořili hodně matné pozadí na pomyslném obrázku, a pokud ho někdo chce vnímat, vidí, že se tady začíná diskutovat něco kolem odpadů. Ale že by to občané vnímali jako nějaké důležité téma, to opravdu nevnímají. Myslím, že by to bylo po roce docela i nereálné očekávat.

A jak vy sám hodnotíte projekty, které už jsme zmínili hned na začátku?
Myslím, že jednotlivé projekty a aktivity proběhly velmi úspěšně. Během Týdne bez odpadu to vždy byl jeden celý den, kdy se děti nevěnovaly ničemu jinému než odpadům. Ten jeden den byl pro ně velký impuls. Ale berme to tak, že takových impulsů mají děti pět za týden. Když se jich dnes zeptáte, tak si vzpomenou, že byly na nějaké skládce, ale že by od toho okamžiku začaly intenzivně třídit a doma vyzývat i rodiče, aby netvořili odpad, to je nesmysl. Velmi pozitivní ale bylo, že na odpadové konferenci se ukázalo, že zhruba stovka z tisícovky dětí bylo ochotna se tomu nadále věnovat a vytvořit nějaký projekt. A spousta projektů byla velice zajímavá. To ve mně vyvolává důvěru, že když budeme takto postupnými krůčky pokračovat, tak se dá za pět či deset let povědomí změnit. Není to prostě věc na pět nebo deset týdnů. Musím si proto přiznat, že ne vše se povedlo.

Co například?
Měli jsme prázdninovou výzvu „Postřehy odjinud“. Říkali jsme dětem, že když jedou někam na tábor, na výlet, k babičce, tak ať se koukají po dobrých nebo špatných příkladech, jak jinde řeší odpady. Slíbili jsme jim i odměnu. Ale kdyby se neúčastnily děti z rodiny Vrbatových, tak bychom měli poloviční účast. Ne, to se opravdu nepovedlo. Asi – zpětně viděno – to nebyl dobrý nápad. Zkrátka o prázdninách děti asi nechtějí myslet na něco, co souvisí se školou. A ani učitelé neměli moc náladu je například přes WhatsApp k něčemu urgovat. Zkrátka se to nepovedlo, my se z toho poučíme, ale nic nevzdáváme. Příkladem budiž aktuální Vánoční výzva. Jejím předmětem je, aby se děti zamyslely, jak vlastně trávíme Vánoce. Balíme vánoční dárky do papíru, který má životnost asi tak dvě hodiny a pak skončí v odpadu. Dává to smysl? Máme deset panenek Barbie, ale pod stromeček chceme jedenáctou. Používáme pyrotechniku. Je to nesmyslné, nebezpečné a bezohledné, ruší a ohrožuje to zvířata a ještě je to věc, která se okamžitě stává odpadem. Dává to smysl? Zkrátka bylo by dobré, kdyby se zase pár dětí nad tím vším zamyslelo. Abychom o Vánocích za rok vytvořili odpadu méně. A za další rok ještě méně. A ohledně pyrotechniky jsem přesvědčen, že Vrchlabí by mělo mít ambici od příštího roku s ní nadobro skoncovat.

Něco se nepovedlo, ale něco jiného určitě ano.
Jistě, skutečnost, že se nyní Výbor pro životní prostředí intenzivně a téměř exkluzivně věnuje odpadové tematice, napomohlo rychlejšímu přemýšlení o door-to-door systému u plastu a hnědých popelnicích v Hartě. V prvním pololetí letošního roku to vyhodnotíme a věřím, že ten pilot vyrolujeme na celé Vrchlabí. Zkrátka dostat bioodpad pryč z černých popelnic, to je základ. Co se začíná dařit, je věc, která vzešla z dětské odpadové konference, a tou je Ekomapa. Myslím si, že kdybychom už o prázdninách měli nějaký hashtag #VrchlabíBezOdpadu či platformu na TikToku nebo Instagramu, věřím, že by děti i během prázdnin své postřehy fotily a hned by to tam dávaly. Jenže my jsme tuto platformu neměli. Říkali jsme „foťte a pak v půlce září nám to předveďte“… Ale takto to zkrátka nefunguje. A když mluvím o Ekomapě, to je právě jeden z projektů, se kterým chceme pokračovat. Chtěli bychom vytvořit platformu, která nám ukáže, jak na tom jsou jednotlivé provozovny ve Vrchlabí. Pod pojmem provozovny teď myslím restaurace, školy, obchody, firmy a tak dále. Od toho si slibujeme, že by to mohlo mnoho lidí inspirovat. Já osobně za poslední dobu vnímám, že je málokdo, kdo vám řekne, že oblast odpadů je mu zcela jedno. Spousta lidí, když se s nimi začnu bavit o odpadech, mi řekne, že třídí úplně všechno. Ale kdybychom se pak podívali do jejich černých popelnic, je to také mnohdy relativní. Nicméně téměř všichni lidi vnímají, že odpad je problém. Ale zřejmě nevědí, co s tím konkrétně udělat. Myšlenka, že já nemám problém s odpady, protože je třídím, je málo. To říkají lidé, kteří to nepochopili. Oni totiž mají peněženky a ty rozhodují, jestli budou tvořit odpad či nikoliv. A to se musí změnit.

Nebude nyní i určitým korektivem současný stav ekonomiky a klesající reálné výdělky?
Paradoxně si myslím, že naopak. Spousta biodpadu vzniká tak, že si něco koupíte, ale nespotřebujete to a pak to vyhodíte. Akce „zaplať 2, dostaneš 3“, to je naprogramovaný vznik odpadů, protože si kupujete něco, co nepotřebujete. To vás jen řetězec donutil k přeprogramování vašeho myšlení. Takže si to rodinné balení jogurtu plus 20 procent obsahu koupíte. Ale protože je to velké balení, tak to máte týden otevřené v lednici, stihnete sníst půlku a druhou půlku vyhodíte. Proto si naopak myslím, že současná situace by nás měla nabádat být hospodárnější a paradoxně vytvořit méně odpadu.

Třeba se tak i opravdu stane. A ještě jeden dotaz na závěr. Loňské projekty pro děti jsme probrali, bude něco podobného i letos?
Jak jsem říkal, rozjíždíme teď Ekomapu. Děti z prvních stupňů ze základních škol se byly podívat na animovaný sci-fi film „Vall-I“ a teď to dál zpracovávají v jednotlivých třídách. Ještě před Vánocemi šli studenti gymnázia na film David Attenborougha „A Life On Our Planet“ a kolem toho také lze vytvořit celou projektovou strukturu. Budeme tedy mít Ekomapu a uvidíme. V optimistickém scénáři bychom tu aplikaci měli k dispozici někdy na konci prvního kvartálu a pak bychom kolem Dne Země udělali první screening všech provozoven tady ve Vrchlabí. Jinak samozřejmě plánujeme práci na sociálních sítích. Chceme zřídit vlastí webové stránky a nějakou komunikační platformu, například na Tik-Toku s hashtagem #VrchlabíBezOdpadu, a začít zde komunikovat skrze vlastní videa. V rámci naší pracovní skupiny se budeme potkávat na začátku ledna a chceme se zamyslet nad tím, jestli zase budeme mít nějaký týden bez odpadů. Třeba by se nám naskytla možnost jet se podívat do dotříďovací linky na plast nebo zajet do Trutnova, kde sídlí zajímavá firma zabývající se recyklací elektroodpadu. Nebo bychom mohli třeba zavítat do kompostárny. Ale každopádně chceme pokračovat s intenzivní edukační prací s dětmi. A co se týče „hardwarové“ části, po skončení prvního kvartálu bychom měli vyhodnotit pilotní projekt v Hartě a pokračovat dál v nastavování módu separace odpadu ve Vrchlabí.

Jiří Štefek
jiri@vrchlabinky.cz
Foto: Petr Ticháček