Sobota

2. března 2024

Nyní

Zítra

Svátek má

Hartecký park čeká oživení, vznikne tam prostor pro místní a komunitní dění

13. 12. 2023

page.Name
Hartecký park u Krönigovy vily a rybníčka Šiďáku nyní patří přírodě. Tam, kde kdysi bývaly cesty a udržovaná zeleň, se teď daří vysoké trávě, náletovým dřevinám a padlým stromům. A jak bují divoká zeleň v jejím okolí, tak stárne a chátrá i samotná vila, která před méně než dvaceti lety bývala diskotékovým fenoménem, a to nejen v okrese Trutnov. Všichni si ji pamatují jako klub Dr. Max. Nicméně brzy nastane změna, parčík totiž čeká renovace a revitalizace s cílem využít prostor pro místní a komunitní dění. Náklady by se měly vejít do pěti milionů korun.

Kácení začne během nejbližších dnů. Týkat by se mělo přibližně šedesáti stromů, které jsou rizikové, a nevyhnou se mu ani náletové dřeviny, které teď místo okupují. Na jejich místě porostou nové lípy, buky, duby i jedle. Místo většiny náletů budou založeny trávníky a louky. „Hlavně rodinám s dětmi chybí v Hartě prostor, kde by mohly trávit čas v zeleni. Park sice máme, ale kdo se tady chce projít, musí se po kolena brodit v trávě,“ poznamenal předseda Spolku Pro Hartu Dušan Vodnárek pro královéhradeckou mutaci deníku MF Dnes, jenž o záměru revitalizovat hartecký park informoval jako první před několika týdny. Cílem prý je, aby vznikl prostor pro krátkodobou rekreaci, kde se lidé budou moci projít nebo si sednout na lavičku.

Kdo se tedy s nápadem se do takové akce pustit vlastně přišel? Na tuto otázku zná odpověď právě Dušan Vodnárek. „Studii o přeměně parku započal před mnoha lety Aleš Vejnar. Šlo spíše o studii konceptu rozvoje parku, podle které docházelo k dílčím výsadbám stromů a později i bylinného podrostu ve spolupráci se Spolkem Pro Hartu,“ uvedl pro Vrchlabinky Dušan Vodnárek. „Město v té době nemělo požadavek na architekta Vejnara, aby zpracoval podrobnou studii proveditelnosti s detailním zákresem a cenovou kalkulací,“ pokračuje Vodnárek. Celkový plán na zvelebení parku stál na získání grantových peněz Národního programu životního prostředí, který Vrchlabí loni získalo. To se podařilo až na třetí pokus. „Jako spolek jsme nabídli městu spolupráci na revitalizaci. Mimo jiné výsadbou bylin, cibulovin a stavbou lávky a tůní u Vápenického potoka,“ dopluje celý příběh předseda spolku. Díky této spolupráci mohly být též do parku umístěny naučné panely nebo vzniklo veřejné grilovací místo u rybníčku a bylo instalováno několika laviček ve spolupráci se Službami města Vrchlabí.

Když už jsme u revitalizace, naskýtá se otázka, co všechno je vlastně v plánu a jak bude hotový park vypadat. Přesně to, společně s kolegyní Gabrielou Mlatečkovou Čížkovou, na základě původního návrhu Aleše Vejnara, navrhoval Libor Kukačka z ateliéru Tilmun. „V první řadě dojde k odstranění rizikových stromů a náletových dřevin. Poškození stávajících stromů jsou opravdu velká,“ pouští se do popisu Libor Kukačka. U většiny zbylých stromů dojde k odbornému ošetření, budou uvolněny perspektivní nálety dubů a buků. Podle jeho názoru je nyní šance založit park s perspektivou na dalších 50, možná i 100 let. Tím vysvětluje, proč je zásah tak razantní. Následovat potom bude vyrovnání terénu, vybudování nové opěrné zídky a vznikne síť pěšin. Do parku budou také umístěny lavičky. „Několik vytipovaných kmenů bude umístěno v parku jako přírodní herní prvek obdobně jako současný kmen buku, do parku také přibudou čtyři lampy veřejného osvětlení především pro zvýšení bezpečnosti okolo budovy bývalé diskotéky a v prostoru u tůní,“ doplňuje spoluautor budoucích změn v harteckém parku.

Jak už jsme zmínili, v minulosti již v parku jisté úpravy proběhly. Hlavně tedy šlo o výsadbu rostlin a zeleně. Zajímalo mě tedy, jestli to byl již tehdy plán do budoucna anebo to v plánovaných úpravách překáží. „Zeleň byla vysázena jako dílčí opatření již s celkovou vizí revitalizace. Jen některé stromy budeme přesazovat na vhodnější stanoviště z důvodu terénních úprav a vysazené trvalky v ploše parku zůstávají, jejich lokalita se bude udržovat jako louka, kterou vhodně doplní,“ odpovídá na můj dotaz Libor Kukačka.

Původní park v Hartě vznikl na konci 19. století kolem vily postavené vrchlabským továrníkem Friedrichem Wilhelmem Krönigem. Po druhé světové válce ji získala tělovýchovná jednota, sloužila jako sokolovna i kulturní dům. Od roku 1993 tam fungovala diskotéka Dr. Max. „Pamatuji si, že tam byly zbytky původních pěšinek. Časem to všechno zarostlo. Krönigova vila tehdy byla pěkná a upravená. Do velké místnosti jsme chodili cvičit. Když to pak koupil nový majitel a začal budovu vespod vybourávat, přestala jsem přes park chodit,“ citoval deník MF Dnes Vlastu Kadavou, která tu žila od roku 1945. „Zděsila jsem se, jak je to všechno šíleně zarostlé a v jakém stavu dnes vila je,“ dodala tato dlouholetá vrchlabská učitelka.

Nabízí se tedy snad poslední otázka, zda dojde i k inovaci samotné vily, která by mohla sloužit například jako komunitní nebo kulturní centrum. Budova samotná je však zatím v soukromém vlastnictví, což je poměrně velká překážka pro jakékoliv veřejné využití. „Nápady na její obnovu pro veřejnost myslím rezonují jak mezi obyvateli, tak na městě, nicméně jestli se v budoucnu budovu podaří pro tyto účely získat, je velkou neznámou,“ uzavírá Libor Kukačka.

Antonín Kašpar
redakce@vrchlabinky.cz