Čtvrtek

25. července 2024

Nyní

14°

Zítra

15°

Svátek má

Hlavní budova nemocnice slouží horalům i návštěvníkům Krkonoš již 50 let

6. 10. 2023

page.Name
Podzim roku 1973 přinesl obyvatelům Vrchlabí, jeho okolí, ale i stále zvyšujícímu se počtu návštěvníků Krkonoš jednu zásadní novinku: došlo k otevření nové hlavní budovy vrchlabské nemocnice. Tuto významnou událost po půlstoletí připomene i výstava, kterou bude od 6. října hostit foyer vrchlabského zámku.

Psal se pátek 23. června 1967 a ten den měly svátek všechny dívky a ženy jménem Zdeňka. Toho dne se na prostranství v západní části města Vrchlabí sešlo větší množství představitelů společenského a politického života Vrchlabí, okresu Trutnov i celého tehdejšího Východočeského kraje. Společnými silami zde poklepali základní kámen budovy, která měla vyrůst v nový hlavní pavilon zdejší nemocnice.

A bylo to opravdu terno. O tom, že by Vrchlabí jako centrum Krkonoš potřebovalo novou a větší nemocnici, se už hovořilo od začátku 60. let. Důvod byl nasnadě. Prudký rozvoj cestovního ruchu a statisíce turistů, z nichž si část během svého pobytu na horách přivodila nějaký ten úraz, dospěl do stavu, kdy se stávající budova chirurgie stávala nevyhovující nejen počtem lůžek, ale i svým vybavením. Proto bylo v roce 1966 rozhodnuto o výstavbě nového chirurgicko-gynekologicko-porodnického pavilonu. O rok později se začalo stavět.

Samotná výstavba trvala déle než šest let. Na této – z dnešního pohledu závratně dlouhé – době se podepsala i velká stavební proluka. K ní došlo mezi podzimem 1968 a jarem 1969. Důvod byl prozaický. Po srpnové invazi „spřátelených“ armád států Varšavské smlouvy byla situace v tehdejším Československu vyhrocená a řada věcí či plánů vzala za své. To naštěstí nebyl příklad vrchlabské nemocnice. K jejímu dostavění a dokončení došlo v září 1973 a ve čtvrtek 8. listopadu téhož roku došlo k jejímu slavnostnímu otevření.

Oproti „staré“ hlavní nemocnici došlo k výraznému rozšíření prostor. Například chirurgie měla v nové budově tři podlaží, tři operační sály a jednotku intenzivní péče. Gynekologicko-porodnické oddělení obývalo 3. a 4. patro a mělo k dispozici jeden operační sál. V suterénu budovy byly rehabilitace a laboratoř. Ambulance a rentgen byly umístěny ve vstupní chodbě. V roce 1974 bylo zřízeno ARO. Přibližně v této době bylo do přízemí tohoto pavilonu přemístěno dětské oddělení, které do té doby bylo mimo nemocnici a nacházelo se v současném stomatologickém středisku.

Současná hlavní budova přitom původně měla být ještě větší. Při plánování její výstavby se totiž počítalo i se stavbou druhého křídla. Měla se do něj nastěhovat interna, nicméně k uskutečnění tohoto plánu nakonec nikdy nedošlo.

Vrchlabská nemocnice je charakteristická svojí rodinnou atmosféru. Řada dětí zaměstnanců se zde nejen narodila, ale později s ní spojila i svůj profesní život. Důkazem toho je i paní Renata Nunová, v současné době vedoucí úklidu nemocnice, která se na vás jako malá holčička usmívá z titulní strany říjnových Vrchlabinek…

Půlstoletí je dostatečně dlouhá doba, u níž je již možné bilancovat a vzpomínat. Při té příležitosti proto bude pro obyvatele a návštěvníky Vrchlabí připravena tematická výstava ve foyer vrchlabského zámku. Ta bude otevřena pro širokou veřejnost od 6. října vždy v úřední hodiny či pracovní dobu úřadů na zámku. Návštěvníci se na ní budou moci vrátit proti proudu času a připomenout si, jak to tu vypadalo kdysi a jak toto zařízení pod novým vlastníkem – společností Penta Hospitals – rozkvetlo.

Historické nemocniční milníky ve Vrchlabí

Již v roce 1815 byl vybudován v prostranství za kostelem (dnešní dům čp. 286) městský špitál, na čemž měli hlavní zásluhu Anton a Elizabeth Puntschuhovi. O necelé dvě dekády později – v roce 1832 – vzešel z městské rady podnět vybudovat nové zařízení. Důvodem byla epidemie cholery a skutečnost, že původní městský špitál (který fakticky sloužil jako chudobinec) už kapacitně nepostačoval.

Přesuňme se do roku 1856, k němuž se váže první zmínka o zařízení, které bychom mohli považovat za předchůdce nemocnice v dnešním slova smyslu. V prostranství na levém břehu Labe (nedaleko dnešního kina Kartonka) vznikla soukromá nemocnice s dvěma desítkami lůžek, kterou na své náklady vybudoval MUDr. Hubeny. Objekt se v následujících letech rozrůstá až do kapacity 70 lůžek a rozšiřuje se zde počet zdravotnického personálu.

Přesto je stále jasnější, že ani takto rozšířené prostory nebudou v budoucnu stačit, a tudíž je rozhodnuto o výstavbě nové nemocnice. Ta nyní slouží jako budova následné péče. Výstavba probíhá v letech 1892 až 1898 a o čtyři roky později je zdravotnické zařízení již zcela vybaveno. Disponuje dohromady 110 lůžky a má tři oddělení: interní, porodní a chirurgii. Nemocnice byla tzv. monoprimariátní a poskytovala péči jak německým, tak i českým obyvatelům města. Vedoucím lékařem tohoto ústavu byl MUDr. Meisnar.

Po konci 2. světové války a nuceném vysídlení většiny německého obyvatelstva dochází i k značné obměně personálu. Vedením nemocnice byl pověřen chirurg MUDr. Antonín Hruška, který do Krkonoš přišel z pražské Bulovky a přivedl si s sebou i další členy personálu včetně několika sester. Byl oblíben především mezi lyžaři, kteří se zdravili pověstným pozdravem „sejdeme se u Hrušky“.

Jiří Štefek
jiri@vrchlabinky.cz
Foto: Archiv Nemocnice Vrchlabí