Debutik odstartoval poctou režiséru Smyczkovi a návratem k tradici

Hlavní role při slavnostním zahájení se ujal ředitel Uffa Libor Kasík, který postupně představoval lidi stojící za novým festivalem a některé si zval k mikrofonu. Hned na začátku zmínil jednu z hlavních ambicí Debutiku. „Chceme v rámci debutů reinkarnovat Trutnov jako město filmu,“ řekl a připomněl někdejší Filmový festival mladých, který se ve městě konal až do konce osmdesátých let. V hledišti přivítal i devětaosmdesátiletého Juru Alexejeva, jenž byl v letech 1966 až 1970 vedoucím pořadatelského týmu festivalu.

Právě na historii chce nová přehlídka navázat, nikoli ji ale jednoduše kopírovat. Kameraman a jeden ze spoluorganizátorů Dušan Mihalečko připomněl, že původní festival vlastně nikdy nedostal pořádné rozloučení. „Přišlo mi líto, že se s tím festivalem nikdy nikdo nerozloučil. V roce 1989 přestal a málokdo o něm potom věděl,“ vysvětlil. Debutik tak má být současně vzpomínkou i novým začátkem.

Do historie kina zabrousil také trutnovský starosta Michal Rosa, který ještě coby architekt stojí za rozsáhlou rekonstrukcí kina v letech 2021 až 2023. Na svůj „prazážitek“ ve Vesmíru si vzpomněl překvapivě přesně – Poklad na Stříbrném jezeře viděl během jediného víkendu hned dvakrát. A přidal i historku z dob, kdy návštěvníky pod dvanáct let personál na nepřístupné filmy opravdu nepustil. „Takže jsme jezdili do Poříčí do Oka a tam to neřešili,“ pobavil sál.

Velká část příprav festivalu ležela na šéfce kina Vesmír Ivaně Holé. Času přitom organizační tým příliš neměl. „Byla to pro mě hodně velká výzva, protože bylo málo času. Měli jsme spoustu plánů, ale věřím, že festival má budoucnost a že se bude rozvíjet i do dalších částí města,“ řekla. Právě setkávání s filmaři a debaty po projekcích mají být podle ní jednou z věcí, které Debutik od běžné návštěvy kina odliší. „Moje srdcovka je Jana Hojdová. Její příběh je naprosto inspirativní a krásný a věřím, že i ten dokument vás strašně chytne.“

Z dvaceti filmů čtrnáct nových

Festivalový koncept dostal konkrétní podobu především díky režisérovi a patronovi festivalu Janu Hřebejkovi. Právě z debat s ním a Šimonem Kuckou vzešla myšlenka zaměřit přehlídku především na první a druhé filmy začínajících tvůrců. Z dvaceti filmů ve festivalovém programu jich je čtrnáct nových. A Hřebejk také vysvětlil jednu z největších zvláštností Debutiku – číslování ročníků. Ten letošní je sice premiérový, pořadatelé mu ale říkají devadesátý. Příští bude devětaosmdesátý, potom osmaosmdesátý a festival tak bude symbolicky odpočítávat směrem zpět.

Jan Hřebejk zároveň diváků v sále představil plánovanou Cenu Ester, pojmenovanou po výrazné osobnosti československého filmu Ester Krumbachové. Od příštího ročníku ji má festival pravidelně udělovat. Její fyzická podoba teprve vzniká, pracuje na ní sochařka Erika Podolová.

Prvním laureátem se stal režisér Karel Smyczek. Právě jeho film Jen si tak trochu písknout patřil v minulosti mezi úspěšné snímky Filmového festivalu mladých a pořadatelé jím ve čtvrtek zahájili i novou kapitolu trutnovské filmové historie. Smyczek chtěl do Trutnova osobně dorazit, zdravotní stav mu to ale nakonec nedovolil. Do kina však poslal zdravici. Ale protože pořadatelé chtěli, aby mu cena byla předána ještě před začátkem festivalu, vznikl jeden ze silných příběhů celého zahájení. Libor Kasík už ve středu cenu dovezl Karlu Smyczkovi na chalupu do Nejdku u Karlových Varů. „Byl dojatý a hrozně nám držel palce, abychom na tu festivalovou tradici důstojně navázali. Fakt chtěl být u toho,“ prohlásil Kasík.

Podporu novému festivalu během zahájení vyjádřil také Roman Demuth, ředitel společnosti Pepperl+Fuchs, která kino Vesmír podporuje. „Když mě Libor Kasík s myšlenkou festivalu oslovil, přišlo mi to hned zajímavé. Kulturu v Trutnově podporujeme dlouhodobě, takže jsme si řekli, proč do toho nejít. Zaujalo mě hlavně zaměření na nové režiséry a jejich první nebo druhé filmy. Právě v tom vidím smysl a potenciál Debutiku,“ sdělil Demuth.

Festival přitom vznikal v mimořádně krátkém čase. Libor Kasík přípravy bez okolků označil za „punk“. „Bylo opravdu málo času, tři nebo čtyři měsíce. Ale když celý tým ví, že nemá čas a že prostě musí, tak to udělá. Nic neodkládáš,“ vyprávěl s úlevou chvíli po skončení slavnostního zahájení.

Michal Bogáň
michal@trutnovinky.cz
Foto: Kateřina Svobodová a archiv festivalu