Naděje pro černého rytíře. Úbytek tetřívků v Krkonoších se zastavil

„Výsledek letošního sčítání nám dává důvod k opatrnému optimismu, ale zdaleka to neznamená, že máme vyhráno. Naděje, že tetřívek obecný v Krkonoších přežije, je stále reálná, nevíme však, kolik zbývá času,“ uvedla zooložka Správy KRNAP Karolina Mikslová.

Dlouhodobá čísla ukazují, jak dramatický propad tetřívek prodělal. V roce 2001 odborníci napočítali 135 tokajících samců, v roce 2017 už jen 74. Monitoring na tokaništích přitom Správa KRNAP provádí plošně každé tři roky už od roku 1998.

Největší hrozbou je izolace

Krkonošsko-jizerskohorská populace je jednou z posledních v Česku, která má ještě šanci dlouhodobě přežít. Velkým problémem je ale její izolovanost i oddělení jednotlivých skupin uvnitř hor. To může v budoucnu vést k nedostatku genetické rozmanitosti a následnému kolapsu populace.

„Tetřívek obecný je ikonickým ptákem Krkonoš. Patří zároveň mezi nejviditelněji ohrožené živočichy našeho národního parku. Musíme proto udělat maximum pro to, abychom o něj v budoucnu nepřišli,“ řekl ředitel Správy KRNAP Petr Moravec.

Tetřívek potřebuje otevřenou nebo rozvolněnou krajinu s mladými porosty, rašeliništi, loukami a dalšími nezarostlými plochami. Právě takového prostředí ale v Krkonoších ubývá. Rozsáhlé holiny, které ve druhé polovině minulého století vznikly po poškození lesů imisemi, postupně znovu zarostly.

„Dlouhodobým problémem je především úbytek vhodných stanovišť a rušení člověkem. Tetřívek vyhledává otevřenou či rozvolněnou krajinu s mozaikou mladých porostů, rašelinišť a dalších nezarostlých ploch,“ uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Přes dvacet nových míst pro tetřívky

Správci parku proto na vybraných místech do vývoje lesa aktivně zasahují. V porostech vytvářejí otevřená místa, která ptákům nabídnou prostor pro tok, potravu i úkryt.

„V posledních letech vzniklo přes 20 tetřívčích ploch o velikosti přibližně jeden až dva hektary, které poskytují tetřívkům prostor pro tok, potravní nabídku i úkryt,“ doplnil Drahný.

Samotné vhodné prostředí ale nestačí. Tetřívek je mimořádně citlivý na vyrušování, především během zimy, kdy šetří energií, a na jaře v době toku. Správa KRNAP proto chrání nejdůležitější místa jako klidová území a na některých komunikacích omezuje dopravu v časných ranních a večerních hodinách.

Přes tokaniště vedou také turistické cesty, které se každoročně od 15. března do 31. května dočasně uzavírají. Opatření letos Správa KRNAP zavedla už šestým rokem.

Letošní číslo vzniklo při tradičním jarním sčítání. Odborníci ve stejný den obsadí známá tokaniště a v časných ranních hodinách zaznamenávají především charakteristické zvuky tokajících samců. Výsledek 53 kohoutků tak sice není důvodem k oslavám, po letech prudkého poklesu ale ukazuje, že snaha o zachování jejich prostředí může mít smysl.

(bog, tz-rdr, ČTK)
redakce@trutnovinky.cz
Foto: Ondřej Prosický / naturephoto.cz